3
Ed
Deanna Lewisová. Možná ne zrovna nejhezčí holka na škole, ale rozhodně ta, která v Edově a Ronanově bodovacím systému „holek, které bys přefikl až po čtyřech pivech“, měla nejvyšší počet bodů. Ovšem ani na jednoho z nich se vůbec nepodívala.
Za celé tři roky na univerzitě ho sotva zaregistrovala, snad jenom když pršelo a ona stála na zastávce a požádala ho, jestli by ji svým mini cooperem nesvezl zpátky ke kolejím. Celou dobu, co vedle něj seděla na sedadle spolujezdce, nebyl s to promluvit, sotva zablekotal lehce přiškrcené „Není zač“, když ji vysadil v cíli. A tahle dvě slova měla z nějakého důvodu rozsah tři oktávy. Sklonila se, aby si z podrážky odlepila prázdný pytlík od brambůrek, a než zavřela dveře, decentně ho odhodila pod sedadlo.
Jestli na tom byl Ed špatně, Ronan na tom byl ještě hůř. Láska ho tížila jako činka z kresleného filmu. Psal Deanně básně, na Valentýna jí anonymně posílal kytice, usmíval se na ni ve frontě v menze a snažil se nevypadat zdrceně, když si toho nevšimla. A když dostudovali, založili si vlastní firmu a přemýšlení o holkách vyměnili za přemýšlení o softwaru – až se software opravdu stal tím, na co mysleli nejraději – Deanna Lewisová se postupně proměnila ve vzpomínku z vysoké. „Ach… Deanna Lewisová,“ říkali si navzájem se zasněným pohledem, jako by ji viděli, jak se vznáší nad hlavami ostatních štamgastů v hospodě jako ve zpomaleném filmu.
A potom, před třemi měsíci, zhruba za půl roku poté, co Eda opustila Lara a sebrala mu byt v Římě, polovinu akciového portfolia a skoro veškerou zbylou chuť do vztahů, si ho Deanna Lewisová zařadila mezi přátele na Facebooku. Pár let působila v New Yorku, ale teď se chystala vrátit a chtěla znovu navázat kontakt se starými kamarády z univerzity. Pamatuje se Ed na Reenu? A na Sama? Má vůbec čas zajít na pivo?
Potom se styděl, že se o tom nezmínil Ronanovi. Ronan má plné ruce práce s aktualizací nového softwaru, říkal si Ed. Trvalo mu pěkně dlouho, než na Deannu přestal myslet, a právě se začínal scházet s dívkou z ne zcela výdělečné polévkárny. Pravda však byla, že Ed už celou věčnost neměl rande a něco v něm chtělo, aby Deanna Lewisová viděla, kam to dotáhl od té doby, co s Ronanem firmu před rokem prodali.
Jak se totiž ukázalo, za peníze si můžete koupit někoho, kdo se vám postará o oblečení, pleť, vlasy i tělo. Ed Nicholls už nevypadal jako ten zakřiknutý šprt v pidiautíčku. Bohatství nijak nevystavoval na odiv, ale věděl, že v jeho třiatřiceti letech ho obklopuje jako neviditelný parfém.
Setkali se v jednom baru v Sohu. Omlouvala se: Reena se na ně na poslední chvíli vykašlala. Narodilo se jí miminko. Deanna trochu posměšně nadzvedla obočí, když to říkala. Sam, jak Edovi došlo až zadlouho poté, vůbec nepřišel. Na Ronana se Deanna vůbec nezeptala.
Nemohl z ní spustit oči. Vypadala pořád stejně, ale líp. Tmavé vlasy jí splývaly na ramena jako v reklamě na šampon. Byla milejší, než si pamatoval, lidštější. Možná i tyhle obdivované holky trochu přistanou na zemi, když už nejsou na univerzitě. Smála se všem jeho vtipům. Vycítil její překvapení, že už ne ní takový, jakého si ho pamatovala. A měl z toho dobrý pocit.
Za pár hodin se rozloučili. Moc nečekal, že se mu ještě ozve, ale za dva dny mu znovu zavolala. Tentokrát šli do klubu, a když s ní tancoval a Deanna zvedla ruce nad hlavu, musel se opravdu pekelně soustředit, aby si nepředstavoval, jak ji tiskne k posteli.
Právě se s někým rozešla, vysvětlila mu u třetího nebo čtvrtého drinku. Ten rozchod byl hrozný. Nevěděla, jestli teď chce mít nějaký vážný vztah. Chápavě přizvukoval. Pověděl jí o Laře, své bývalé manželce, a o tom, jak říkala, že vždycky bude zamilovaná hlavně do své práce a že ho musela opustit, aby se nezbláznila.
„Trochu přepjaté,“ poznamenala Deanna.
„Je to Italka. A navíc herečka. Všechno je na ní trochu přepjaté.“
„Bylo,“ opravila ho. Upřeně mu hleděla do očí, když to říkala.
Pozorovala jeho rty, když mluvil, což bylo zvláštně rozptylující. Řekl jí o své firmě:…
