4
Po čtvrtém nebo pátém telefonátu od sousedů došla paní Stephanové trpělivost a Jack byl nucen říci své ženě pravdu. Ti tři muži v tmavých oblecích, co se poflakují kolem auta zaparkovaného na ulici přímo před jejich domem, jsou agenti FBI. Vysvětlil jí také, proč tam jsou. Řekl jí větší část Patrickova příběhu, což byl závažný prohřešek proti profesionální etice. Paní Stephanová se nikdy nevyptávala.
Bylo jí lhostejné, co manžel dělá v kanceláři. Ale rozhodně jí nebylo lhostejné, co si mohou myslet sousedi. Koneckonců, toto bylo město Falls Church a lidé budou mluvit.
O půlnoci si šla lehnout. Jack podřimoval na pohovce v pracovně a každou půlhodinu se zvedl, aby se podíval skrz žaluzie a zjistil, co tam dělají. Ale právě spal, když ve tři hodiny ráno zazvonil zvonek.
Otevřel jim v teplákové soupravě. Za dveřmi stáli čtyři a v jednom z nich okamžitě poznal Hamiltona Jaynese, zástupce ředitele FBI. Tento druhý muž Federálního úřadu pro vyšetřování bydlel náhodou čtyři bloky od něj a byl členem stejného golfového klubu, ale nikdy se spolu nesetkali.
Vpustil je do své prostorné pracovny. Představování vyznělo koženě. Když se posadili, paní Stephanová sešla dolů v koupacím plášti a při pohledu na pokoj plný mužů v tmavých oblecích rychle vycouvala.
Za FBI mluvil Jaynes. "Bez přestávky pracujeme na objevení Lanigana. Naše rozvědka nás informovala, že ho držíte vy. Můžete to potvrdit nebo popřít?"
"Ne." Stephano byl studený jako led.
"Mám na vás vystavený zatykač."
Led poněkud roztál. Stephano pohlédl na dalšího agenta s kamennou tváří. "Z čeho mě obviňujete?"
"Ukrývání federálního pachatele na útěku. Bránění ve výkonu. Na co si vzpomenete, to tam přidáme. Jaký je v tom rozdíl? Já nemám zájem, abych vás usvědčil. Chci vás jen dostat za mříže, později sebereme zbytek vaší firmy, pak pozavíráme vaše klienty. Asi do čtyřiadvaceti hodin pochytáme všechny. O obvinění se postaráme později, podle toho, jestli Lanigana dostaneme nebo ne. Je vám to jasné?"
"Ano. Myslím, že je."
"Kde je Lanigan?"
"V Brazílii."
"Chci ho. A hned."
Stephano párkrát zamrkal a všechno zapadlo na své místo. Za těchto okolností nebyl špatný tah předat jim Lanigana. FBI věděla, jak ho přimět k hovoru. Až bude mít na krku doživotní vězení, Patrick možná luskne prsty a nechá peníze objevit. Ze všech stran na něj bude vyvíjen obrovský nátlak.
Až později se Stephano opět zamyslí nad neuvěřitelnou záhadou, jak mohl někdo na světě vědět, že dopadl Lanigana.
"Dobře, navrhuji vám toto," řekl Stephano. "Dejte mi osmačtyřicet hodin, a já vám dám Lanigana. A vy spálíte ten zatykač na mne a nebudete mi vyhrožovat dalším stíháním."
"Platí."
Na okamžik zavládlo ticho, jak obě strany vychutnávaly vítězství. Pak se ozval Jaynes: "Potřebuji vědět, kde si ho máme vyzvednout."
"Pošlete letadlo do Asunciónu."
"Paraguay? Proč ne v Brazílii?"
"V Brazílii má přátele."
"Nevadí." Jaynes něco zašeptal kolegovi, který vyšel z domu. Pak se obrátil na Stephana. "Je v jednom kuse?"
"To je."
"To bych vám radil. Jedna modřina na těle, a pošlu vás ke všem čertům."
"Potřebuju si zavolat."
Jaynes se ušklíbl. Rozhlédl se po zdech a řekl: "Je to váš dům."
"Mám napíchnuté telefony?"
"Ne."
"Přísaháte?"
"Řekl jsem ne."
"Omluvte mě." Stephano vešel do kuchyně, odtud do komory, kde měl schovaný mobilní telefon. Vyšel na zadní patio a stál tam v mokré trávě pod plynovou lampou. Volal Guyovi.
Řev na okamžik ustal. Brazilec hlídající dodávku zaslechl telefon. Ležel na napáječce na předním sedadle auta a anténa vyčnívala pět metrů nad střechu. Promluvil do něj anglicky a pak běžel pro Američana.
Guy vyběhl z chaty a popadl sluchátko.
"Už mluví?" zeptal se Stephano.
"Trochu. Zlomil se asi před hodinou."
"Co už víte?"
"Peníze ještě existují. Neví, kde jsou. Má je jedna žena v Riu, advokátka."
"Znáte její jméno?"
"Ano. Už jsme začali volat. Osmar má v Riu lidi."
"Můžete z něj ještě něco dostat?"
"Nemyslím. Je polomrtvý, Jacku."
"Okamžitě všeho nechte. Je tam d…
