Noční motýli (Jiří Žáček)

Když večer rozsvítím lampu, otevřeným oknem zvenčí přilétají noční motýli, krouží kolem světla, usedají na otevřenou knihu, na otevřený blok i na mou otevírající se hlavu. A stejně jako ta eskadra nočních můr přilétají z hloubi noci nápady, záblesk snu, ztracená vzpomínka, útržek příběhu nebo jen ozvěna několika slov uvízlých v paměti, létají od lampy k lampě, od hlavy k hlavě, Nejsou mé, nejsou vaše, nejsou ničí, některé jsou možná zárodky básní, některé možná poslouží jako bonmot a některé jsou možná k ničemu, ať si je každý přebere sám, nechte si z nich ve vlastní hlavě vyklubat vlastní básně, a ty, které jsou vám k ničemu, vypusťte laskavě z okna do hvězdné tmy plné rozsvícených lamp...