Svůj život (Jiří Kulhánek)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Ráno mě bolela hlava a bylo mi nějak všobecně slabo. Druhý den ještě hůř a v pondělí jsem se jen silou vůle vypotácel ven, nakoupit něco pro ponravy, které už zřejmě dostoupily vrcholu své, bez zjevného přísunu potravin probíhající populační exploze, a začaly se požírat mezi sebouu. V zelenině mi naplnili salátem celý batoh. Svět se chvílemi rozpíjel jako vodovkami namalovaný obraz na dešti a chvílemi zase mlhovatěl jako ve špatně zaostřeném fotoaparátu. Z omluvného telefonátu do Úřadu si nepamatuji ani slovo. Bylo mi zle. V obchodě, kde jsem nakupoval jidlo pro sebe, na mne kasírka koukala velice divně.

Domů jsem došel spíš z povinnosti, částečně mimo sebe. Salát vysypat na podlahu pavoukárny, však si ho ponravy najdou.

Alfréd seděl v obýváku na zdi; dokádžě se po ní navzdory své obrovitosti pohybovat s graciézní lehkostí. Malí si hráli v pavučinách u stropu.

Dovrávoral jsem zpět do kuchyně, uložil celou tašku s jídlem do lednice k protijedům a téměř v bezvědomí padl na matrace.

Informace

  • 13. 5. 2023