Okna v bouři (Jaroslav Vrchlický)

Za trochu lásky

Za trochu lásky šel bych světa kraj
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý
šel v lednu, ale v duši věčný máj
šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy
šel pouští a měl v srdci perly rosy
za trochu lásky šel bych světa kraj.
Jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.                

— 1 —

Ne, bože, více štěstí

Ne, bože, více štěstí! 
Jen klid, jen klid, jen klid! 
Železnou rozbils pěstí, 
co mohlo plát a kvésti, 
mou myšlenku i cit. 
Já více nechci štěstí, 
jen klid! jen klid! jen klid! 

— 2 —