První musí zemřít (James Patterson)

Kapitola 112

BĚHEM TŘÍ MINUT jsme na sebe hodili šaty a rozjeli se zpátky do Baráku. Ve spěchu jsem ani nestihla povědět mu svou novinu.

Celé zemětřesení nezpůsobilo žádnou zvláštní škodu – omezilo se na rozbité výlohy a dopravní nehody v severní části města. Když jsme se prodírali davem novinářů v hale Baráku, bylo jasné, co je největší novinou přírodní katastrofy:

Vrah novomanželů uprchl!

Nicholasi Jenksovi se podařilo utéct, když se policejní dodávka, která ho převážela zpět do vězení, převrátila poblíž Novata. Policista, který ho hlídal, zemřel na následky zranění. Dva, kteří seděli na předních sedadlech, skončili v nemocnici.

V přízemí Baráku bylo zřízeno velké pátrací centrum. Velení převzal sám Roth. Motala se tam spousta lidí z radnice a od tisku.

Bylo vyhlášeno pátrání, policisté na obou stranách mostu dostali Jenksův popis a fotografii. Dálniční hlídka obsadila všechny výjezdy z města. Byla upozorněna letiště, hotely a půjčovny aut.

Protože jsme to byli my, kdo Jenkse zatkl, ocitli jsme se s Raleighem rázem v centru dění.

Okamžitě jsme nechali sledovat jeho dům. Celá oblast od Presidia po Lands End se hemžila policisty.

Při podobných pátráních je prvních šest hodin kritických. Cílem bylo obklíčit Jenkse v místě, kde uprchl, a nedovolit mu kontaktovat někoho, kdo by mu mohl pomoci. Neměl žádné peníze, nikoho, kdo by ho vzal k sobě. Bylo nepravděpodobné, že zůstane na svobodě dlouho – pokud není mnohem šikovnější, než jsem si myslela.

Jeho útěk mě šokoval. Muž, kterého jsem dopadla, byl na svobodě. Pronásledujeme však toho pravého?

Každý měl nějakou teorii, kam mohl zamířit: do vinařské oblasti, na východ do Nevady. I já měla svou. Nemyslela jsem si, že se pokusí dostat domů. Na to byl příliš chytrý, věděl, že tím by nic nezískal. Požádala jsem Rotha o Jacobiho a Paula China, abych mohla prověřit svůj nápad.

Vzala jsem si Jacobiho stranou. „Chci tě o něco požádat, Warrene.“ Poslala jsem ho sledovat byt Joanny Wadeové ve čtvrti Russian Hill. Chin měl zamířit k domu Jenksova bývalého agenta Grega Markse.

Pokud Jenks opravdu věřil, že to na něj někdo nastražil, byla tohle dvě místa, na která by mohl zamířit.

Jacobi na mě pohlédl, jako bych ho posílala pátrat po dalším šampaňském. Ostatní policisté prověřovali horké stopy. „Proč sakra tohle, Lindsay?“

Poprosila jsem ho, aby mi důvěřoval. „Mně taky připadá divné, že by Jenks nechal na místě činu to sako od smokingu. Myslím, že by mohl jít po Joanně.“

Pak už mi nezbývalo nic jiného než čekat, jak se situace vyvine. Po šesti hodinách pátrání nebylo stále po Jenksovi ani stopy.