76.
Raych jedl, olizoval si prsty a potom zmačkal sáček, ve kterém si své jídlo, ať už to bylo cokoli, přinesl. Silný zápach cibule se roznesl ovzduším, ale byl trochu nezvyklý, zřejmě kvůli kvasnicovému podkladu.
Dors, mírně odpuzována zápachem, řekla: "Odkud jsi vzal to jídlo, Raychu?'
"Od Davanových chlápků. Přinesli mi ho. Davan je fajn."
"Takže ti teď nemusíme kupovat večeři, anebo ano?" řekl Seldon vědom si vlastního prázdného žaludku.
"Dlužíte mi něco," řekl Raych a podíval se žádostivě směrem k Dors. "A co takhle jeden z nožů tady dámy?"
"Žádný nůž," řekla Dors. "Když nás zavedeš bezpečně zpátky, dám ti pět kreditů."
"Za pět kreditů si žádnej nůž nekoupim," mrmlal Raych.
"Nedostaneš ale nic jiného než právě těch pět kreditů," řekla Dors.
"Vy ste ale nepříjemná, dámo," řekl Raych.
"Jsem nepříjemná ženská s rychlým nožem, tak sebou hni."
"No dobře, nemá cenu se vzrušovat." Raych mávl rukou.
"Tudy."
Vraceli se zpátky prázdnými chodbami, ale tentokrát Dors, která se rozhlížela na všechny strány, zastavila Raycha a řekla: "Momentík, někdo nás sleduje."
Raych vypadal ohromeně. "Mysleli jsme, že nic neuslyšíte."
Seldon naklonil hlavu k jedné straně, "Já neslyším nic."
"Ale já ano," řekla Dors. "A teď mi rychle řekni, co to všechno znamená, nemáme čas na hlouposti. Okamžitě nám prozraď, co se tady děje, nebo tě praštím po hlavě tak, že budeš týden šilhat. Myslím to vážně."
Raych zvedl v obranném gestu ruku. "Jen to zkuste, ženská. Jen si to zkuste. To sou Davanovi chlápci. Dávaj na nás pozor pro případ, že by přišli zase nějaký lidi s nožema."
"Davanovi muži?"
"Jo. Jdou vedle nás služebníma chodbama."
Dors uchopila pravou rukou Raycha za okraj jeho trička. Zdvihla jej a Raych jí visel z ruky a křičel: "Hej, ženská, no tak!"
Seldon řekl: "Dors! Nebuď na něj tak tvrdá."
"Budu na něj ještě tvrdší, pokud si budu myslet, že lže. Starám se o tebe, Hari, ne o něj."
"Já nelžu," řekl Raych, zmítal sebou, aby se osvobodil. "Nelžu."
"Já mu věřím," řekl Seldon.
"Tak dobře, uvidíme. Raychu, řekni jim, ať vyjdou, abychom si je mohli prohlédnout." Pustila jej a oprášila si ruce.
"Vy ste jak blázen, dámo," řekl Raych nakvašeně. Potom zdvihl hlas. "Hej, Davane, poďte sem někdo z vás, chlapi!"
Chvíli čekali a potom se z neosvětleného vchodu do chodby vynořili dva muži z černými knírky, jeden z nich s jizvou přes celou tvář. Každý z nich držel v ruce nůž s vysunutým ostřím.
"Kolik vás tam ještě je?" zeptala se Dors drsně.
"Pár," řekl jeden z nich.
"Máme své rozkazy. Dáváme na vás pozor. Davan vás chce mít v bezpečí."
"Díky, snažte se být tišší. Raychu, půjdeme dál."
Raych řekl trucovitě: "Ubližovala ste mi a přitom sem mluvil pravdu."
"Máš pravdu," řekla Dors. "Přinejmenším si myslím, že máš pravdu… A omlouvám se."
"Nejsem si jistej, jestli to mám přimout," řekl Raych a pokoušel se vypnout hruď. "Ale dobře, protentokrát." Pohnul se vpřed. Když došli na chodník, neviditelné strážní oddíly zmizely.
Přinejmenším už je ani Dors nedokázala zaslechnout. Teď se zřejmě, pomyslela si, dostáváme na hranici úctyhodnější části sektoru.
Dors řekla zamyšleně: "Nemyslím, že bychom měli šaty, které ti padnou, Raychu."
Raych řekl: "A k čemu by vám byly šaty, který by mi padly, madam?" (Zdálo se, jako by větší spořádanost okolí měla na Raycha vliv a zmocnila se ho v okamžiku, kdy opustili chodby.) "Dyk mám přece šaty."
"Říkala jsem si, že bys třeba chtěl jít s námi a vykoupat se."
Raych řekl: "A k čemu? Dyť se stejně umeju, zejtra nebo pozejtří. A voblíknu si svý druhý tričko." Podíval se vychytrale na Dors. "Mrzí vás, že ste na mne byla hrubá, že je to tak? Zkoušíte mi to nějak vynahradit?"
Dors se usmála. "Ano, tak trochu."
Raych opsal rukou vznešené gesto. "To je dobrý, neublížila jste mi. Poslechněte, na ženskou jste docela silná. Zvedla ste mne jako nic."
"Byla jsem rozzlobená, Raychu. Musím se starat o pana Seldona."
"Vy jste něco jako jeho tělesný strážce?" Raych se podíval tázavě na pana Seldona. "Máte za…
