Celá e-kniha Zlatý fantóm ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
NA CELÉ ČÁŘE
Po obědě, který se skládal z tradiční směsi garnátů, pečeného hovězího žebra a „ananasového tajemství“, nadešel čas na siestu před dalším setkáním s Goldfingerem ve tři hodiny.
Pan Du Pont, který prohrál dalších deset tisíc dolarů nebo ještě více, potvrdil Bondův dohad, že Goldfinger má sekretářku. „Ještě jsem ji neviděl. Nehne se z apartmá. Asi nějaká sboristka, kterou s sebou vzal na výlet.“ Usmál se dvojsmyslně. „Proč to chcete vědět? Přišel jste na něco?“
Bond nebyl sdílný. „Ještě se nemohu vyslovit. Odpoledne za vámi asi nepřijdu. Řekněte, že mě to nebavilo a že jsem jel do města.“ Odmlčel se na okamžik. „Ale jestli je má domněnka správná, nebuďte překvapen, ať se stane cokoli. Jestli se Goldfinger začne podivně chovat, zůstaňte klidně sedět a pozorujte ho. Nic vám neslibuji. Domnívám se, že ho máme, ale mohu se také mýlit.“
Pan Du Pont byl nadšen. „Znamenitě, kamaráde! Už se nemohu dočkat, až to ten darebák projede na celé čáře. Čert aby ho vzal!“
Bond vyjel výtahem do svého apartmá. Přistoupil ke kufříku a vyňal z něho leiku M3, expozimetr, filtr K2 a blesk. Do blesku zasadil žárovku a vyzkoušel fotoaparát. Vyšel na balkón, pohlédl na slunce, aby odhadl, kde asi bude o půl čtvrté odpoledne, a vrátil se do salónku; dveře na balkón nechal otevřené. Ještě vyzkoušel expozlmetr. Ukazoval setinu vteřiny. Nastavil na fotoaparát expozici, clonu 11 a vzdálenost tři a půl metru. Na objektiv nasadil sluneční clonu a zkusmo exponoval jeden snímek, aby se ujistil, že mechanismus funguje. Nakonec vložil do leiky film, nasadil blesk a kameru odložil.
Obrátil se znovu ke kufříku a vyňal z něho tlustou knihu s nápisem „Bible jako zábavné čtení“. Otevřel knihu a vyňal z ní pistoli Walther PPK. Pouzdro s pistolí vložil do závěsu na levé straně kalhot. Několikrát ji zkusil rychle vytáhnout a výsledky pokusů ho uspokojily. Ještě důkladně prozkomal plán svého apartmá; předpokládal, že Goldflngerovo je uspořádáno stejně. Představil si obraz scény, kterou téměř určitě najde o deset podlaží níže, až projde dveřmi apartmá Havaj. Vyzkoušel univerzální klíč v různých dveřích a dařilo se mu odemykat jím zcela nehlučně. Tím byl s přípravami hotov. Pak přisunul křeslo k otevřeným balkónovým dveřím, zabořil se do něho, pokuřoval cigaretu a při pohledu na mořskou pláň rozvažoval, jak celou věc, až nadejde čas, Goldfingerovi prezentovat.
Ve čtvrt na čtyři vstal, vyšel na balkón a opatrně vyhlédl na postavičky sedící u čtverce zeleného sukna. Po návratu do pokoje znovu vyzkoušel expozici; byla stále stejná. Ještě jednou se rozhlédl po apartmá a vykročil.
Pokoj číslo 200 našel na očekávaném místě. Nikde nebylo vidět člověka. Vytáhl tedy univerzální klíč, tiše odemkl a opět za sebou zamkl. V předsíňce visel nepromokavý plášť, lehký kabát z velbloudí srsti a světle šedý pánský klobouk. Bond vzal fotoaparát do pravé ruky, přidržel jej těsně u obličeje a lehce stiskl kliku u dveří salónu. Nebyly zamčeny a otevřely se neslyšně.
Ještě než spatřil očekávanou scénu, zaslechl příjemný dívčí hlas, zřejmě patřící Angličance. Hlas pravil: „Koupil pětku a čtyřku. Doplnil kanastu v pěti s dvěma dvojkami. Odkládá čtyřku. Má tyto plonkové karty: krále, spodky, devítky a sedmičky.“
Bond vklouzl do pokoje.
Dívka seděla na dvou polštářích položených na stole, který byl vysunut otevřenými dveřmi na balkón. Polštáře potřebovala, aby se dostala do potřebné výšky. Byla téměř nahá, měla na sobě pouze černou podprsenku a krátké hedvábné kalhotky. Klátila nohama a zřejmě se nudila. Lakovala si nehty a právě byla hotova s levou rukou. Nyní vztáhla ruku dopředu, aby si ověřila, jak se jí dílo podařilo. Pak přisunula ruku k ústům a foukala na nehty. Pravou rukou sáhla stranou a opět namočila štěteček do lahvičky. Velmi blízko očí měla okuláry silného kukátka; bylo namontováno do stativu, jehož nohy směřovaly mezi jejíma nohama k podlaze. Zpod kukátka vyčníval mikrofon, od něhož vedly dráty ke krabici pod stolem, velké jako přenosný gramofon. Další drát…
