Tiché dny v Clichy (Henry Miller)

MILLER, Henry (1891 – 1980), americký spisovatel. Po nedokončeném studiu vykonával různá povolání, než našel své poslání v literární činnosti. Od roku 1924 se věnoval výlučně psaní literární prózy a esejů. V třicátých letech žil v Paříži, po roce 1939 v Řecku. V roce 1947 se usídlil v Kalifornii, kde pak zůstal až do své smrti.

Jeho převážně autobiografické prózy jsou ovlivněny americkým realismem a evropským surrealismem. V neposlední řadě se Henry Miller proslavil různými skandály a soudními procesy, které doprovázely vydávání jeho děl – jeho nejznámější romány Obratník raka (1934) a Obratník kozoroha (1939) směly vycházet v Americe teprve po roce 1961. Nejvýraznějšími prvky Millerovy tvorby jsou obscenita, kritika civilizace a glorifikace individuální svobody. Drastická otevřenost a výrazová neslušnost, jimiž popisuje sexualitu, působí dodnes na mnohé provokativně.

Svým zaměřením patří Henry Miller nejvýznamnějším představitelům beatniků, tzv. beat generation.

Prózy Tiché dny v Clichy a Mara Marignan sepsal Henry Miller v květnu a červnu roku 1940 a přepsal je v květnu 1956, kdy je pojal v jeden celek a vydal v pařížském nakladatelství Olympia Press. V tehdejší Americe byly jeho texty považovány za pornografické a směly vycházet teprve od šedesátých let. Je příznačné, že i v českém prostředí vyšly poprvé v roce 1991. Prózy jsou to spíše komorního charakteru, v nichž autor popisuje řadu svých sexuálních dobrodružství, která zažil během svého pobytu v Paříži. Jsou to příběhy realisticky střízlivé, bez u Millera jinak obvyklé surrealistické nadsázky; ale jinak obsahují všechny základní znaky autorovy tvorby, především autobiografismus a obscénní drastičnost. Tiché dny v Clichy byly koncem šedesátých let (1968, režie J.-J. Thorsen) úspěšně zfilmovány a staly se dočasně kultovním výrazem nepokojné generace své doby. Filmový remake z devadesátých let se už nevydařil, i když se jej ujal Claude Chabrol.