Kvintet (Frederick Forsyth)

DEN ŠESTNÁCTÝ - STŘEDA

Prabani Sundaranová ztratila nervy a obavy přenesla i na svého nadřízeného na prokuratuře.

„Pane, budu v úterý potřebovat, aby mě vedl někdo zkušenější. Na Vansittarta nestačím.“

.Jenže budete muset, Prabani.“ namítl vedoucí jejího odboru. „Půlka lidí je pryč. Však víte, to ten mizerný srpen. A všichni ostatní toho mají až nad hlavu.“

„Ale bude tam Vansittart, pane. Ten svědky obžaloby přímo usmaží.“

„Jděte, je to jenom předběžné řízení. Formalita. Vybral si velice rizikovou strategii a riziko je příliš vysoké i na něj. A soudní záznam nám poskytne jeho celou obhajobu. Skvělé. Kdyby to tak bylo pokaždé.“

„Jenže co když tu kauzu pan Stein shodí ze stolu?“

„Poslyšte, Prabani, to už je trochu moc; musíte prostě udržet nervy na uzdě. Stein to nesmete. Pozná kauzu s pevnými důkazy, když ji vidí. Jsou tu ty identifikace pana Patela a jeho svědectví je pevné jako skála. Když se nedá, Stein to na Bailey pošle. Bez Patela bychom do toho stejně nešli. A vy se jenom držte.“

Odpoledne ještě přituhlo. Volal jí tajemník ze soudu. Má takový problém. Mají volno celý pátek. Mohla by to stihnout už ten den? Prabani Sundaranová honem přemýšlela. Kromě dvou svědků, pana Patela a pejskaře pana Whittakera, tam má samé profesionály. Ti by si čas měli udělat. Požádala o hodinku a obvolala si to. Ve čtyři se soudnímu tajemníkovi ozvala a souhlasila s návrhem.

Jamesi Vansittartovi zavolali v pět. I on souhlasil. Informovali vedení věznice v Pentonville. Bude to v pátek v deset dopoledne. Soudní místnost číslo l. Předsedá pan Jonathan Stein.