Podpořte LD sdílením:
Anotace
Básnická sbírka Po nás ať příjde potopa představuje Gellnerovu poezii, která je již od samého počátku nesena silnou protispolečenskou revoltou a rodí se z konfliktu mezi autorovou dychtivou a neutuchající touhou po lásce, upřímnosti i sociální spravedlnosti na straně jedné a malostí doby, pokrytectvím a maloměšťáctvím na straně druhé. Gellnerova revolta zde nabývá často ironické či cynické podoby.
Ukázky
Perspektiva
Má milá rozmilá, neplakej! Život už není jinakej. Dnes buďme ještě veselí na naší bílé posteli! Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. Zejtra si lehnem do rakví.
— 1 —
Pozdrav rodnému kraji
Den slunce je a vůně plný. Oslněn kráčím krásou dne. Obilím táhnou dlouhé vlny po lánech půdy úrodné. Můj rodný kraj! Chci v duši vtěsnat požitek turisty a dost. Vzpomínat hnusno. Dobře je snad, že k srdci mému nepřirost. Láskou jej nezdravím, leč smíchem. Mně vstříc po žluté silnici jde měšťák s naduřelým břichem se svojí tlustou samicí. Dost možná: Zde se narodili a žili v tupém štěstí svém. Několik bytů zalidnili života schopným potomstvem. A až kdys naplní svá léta, pak spát zde budou v pokoji a ještě vděčně ten kout světa svou vlastní mrchou pohnojí. (...) Což, páni spisovatelé, Vašeho nejsem druhu. Proto jsem stál tak nesměle ve Vašem ctěném kruhu. Vy jste – jak řek’ bych – takoví – no --- uhlazení páni. Já rostl bez vší výchovy v pračkách a snižování. Do intimity vašich sfér nevnikal pokřik lůzy. Já bouřlivý byl debatér anarchistických schůzí. Do Vašich snů se dívaly horoucně krásné dámy. A já jsem student zhýralý a ztrhaly mě flámy. Ne, nikdy jsem se nedostal v společnost slušnou dámskou. – Snad že jsem o to málo stál. – Má láska byla krámskou. Má řeč je hrubá jak můj smích a jako moji známí. A alkohol (to myslil bych!) jemnosti nepřidá mi. Vím, z francouzských co románů lze vyčíst elegance. Však čert ví, kdy se dostanu francouzské ku čítance.
— 2 —
To je teď celá moudrost moje
To je teď celá moudrost moje: Milovat hlučnou vřavu boje, za nocí vnikat do snů žen a trochu býti zadlužen, pískat si, jak mi zobák narost, vínem si plašit s čela starost, svůj život rychle utratit, nic nezískat, nic neztratit.
— 3 —
