Náboženství je nutno přijímat jako zdroj energie. Lze je usměrnit k našim záměrům, ale pouze v míře, již nám odhalují naše zkušenosti. Toť skrytý význam Svobodné vůle.
MISSIONARIA PROTECTIVA, PRIMÁRNÍ NAUKA
Centrálu ráno zakryla silná vrstva mračen a pracovna se ponořila do šedivého ticha, na něž Odradová reagovala vnitřním klidem, jako kdyby se neodvažovala pohybu, kterým by mohla probudit zlé síly.
Den Murbelliny Agonie, pomyslela si v duchu. Nesmím myslet na osudová znamení.
Meteorologické je na mraky upozornilo. Náhodné přesuny. Činila se nápravná opatření, ale ty si vyžádají nějakou dobu. Mezitím očekávejte silný vítr a možné srážky.
Bídně řízené počasí sledovala také Sheeana s Tamalanovou. Stály vedle sebe u okna a jejich ramena se dotýkala.
Odradová je sledovala zpoza stolu. Od včerejšího Předávání se proměnily v jedinou bytost. Nebylo na tom nic zvláštního. Docházelo k tomu i v minulosti, ač zřídka. Výměny, k nimž docházelo v případě podání smrtelné dávky koření či v okamžiku smrti, totiž neumožňovaly oběma účastnicím další fyzický kontakt. Bylo zajímavé to pozorovat. Dvoje záda strnulá podivně totožným způsobem.
Nouzová situace, která Předávání umožňovala, vyžadovala zásadní změny v povaze jednotlivce. Odradová si to uvědomovala se vší důvěrností nutící k toleranci. Ať už Sheeana tajila cokoli, tajila to i Tam. Mělo to něco společného s Sheeaniným elementárním lidstvím. A Tam mohla věřit. Dokud s některou z nich nebude Předávat další Sestra, musí se spokojit s Taminým úsudkem. Neznamenalo to sice, že by si hlídací psi měli přestat všímat detailů, ale žádná další bezprostřední krize nehrozila.
"Tento den patří Murbelle," promluvila Odradová.
"Pravděpodobnost, že nepřežije, je velká," řekla Bellondová, nahrbená na svém židlopsu. "Co potom s naším skvělým plánem?"
Naším plánem!
"Sáhneme po extrému."
Slovo, jež v daném kontextu nabývalo hned několik významů. Bellondová si ho vyložila jako možnost získat Murbelliny osobnostní vzpomínky v okamžiku její smrti. "Potom nesmíme Idahovi dovolit, aby byl při tom!"
"Můj rozkaz platí. Je to Murbellino přání a já už jí dala své slovo."
"Chyba… chyba…," zamumlala Bellondová.
Odradová znala důvod jejích pochybností. Bylo to prosté: v Murbellině nitru se ukrývalo něco nesmírně bolestivého, co ji nutilo vyhýbat se jistým otázkám, například otázce zvířete před tváří dravce. A ať už to bylo cokoli, mělo to hluboké kořeny. Nemusela to objasnit ani hypnotranzní indukce.
"Dobrá!" zvolala hlasitě Odradová, aby bylo jasné, že její slova patří všem. "Nebude to tak, jak jsme zvyklé. Duncana ale z lodi vzít nemůžeme, takže budeme muset za ním. Bude u toho."
Bellondová se s tím stále nedokázala smířit. Ještě žádný muž, s výjimkou toho proklatce Kwisatze Haderacha a jeho syna Tyrana, nebyl obeznámen s podrobnostmi tohoto benegesseritského tajemství. Oba zažili Agonii. Dvě pohromy! Lhostejno, že Tyranova Agonie si prorazila cestu do buňky a proměnila ho na červího symbionta (ani červa, ani člověka). A Muad'Dib! Odvážil se Agonie - a co z toho vzešlo!
Sheeana se obrátila od okna a udělala jeden krok směrem ke stolu, čímž obě ženy stojící u okna dostaly v představách Odradové janusovský vzhled: dvě ženy stojící zády k sobě, ale persona jen jedna.
"Bell je tvým slibem zmatená," řekla Sheeana. Ten jemný hlas.
"Může být tím katalyzátorem, který Murbellu vytáhne ven," odvětila Odradová. "Máte ve zvyku podceňovat sílu lásky."
"Ne!" promluvila Tamalanová k oknu před sebou. "Máme z ní strach."
"Možná!" Bellondová zůstávala stále uštěpačná, na čemž nebylo nic překvapujícího. Výraz na jejím obličeji říkal, že nemíní ustoupit ani o píď.
"Arogance," zabručela Sheeana.
"Prosím?" Bellondová se otočila na židlopsu tak rychle, že rozhořčeně zapištěl.
"Žádná jsme neuspěla u Scytalea," řekla Sheeana.
"Uh?" Sheeanino tajemství bylo pro Bellondovou příliš tvrdým oříškem.
"Myslíme si, že tvoříme dějiny," řekla Sheeana, načež se vrátila na své původní místo po boku Tamalanové, aby spo…
