Kulička a Toník (Erich Kästner)

MALÝ DOSLOV

Ačkoli příběh o Kuličce, Toníkovi a Pufíkovi skončil, jedna maličkost mi ještě leží na srdci.

Děti, které znají mou předešlou knihu „Emil a detektivové", třeba řeknou: „Vážený pane, ale ten Váš Toník je navlas takový jako Emil. Proč jste nám v té své nové knize neukázal raději zase jiného kluka?"

Tato otázka by byla v jistém smyslu oprávněna, proto vám na ni odpovím dřív, než udělám tečku. Vyprávěl jsem vám o Toníkovi, ač je tak podobný Emilovi, jen proto, poněvadž jsem přesvědčen, že o takových chlapcích se ani nedá dost a dost vypravovat, že prostě Emilů a Toníků není nikdy dost!

Třeba se rozhodnete, že budete jako oni? Třeba teď, když jste si je tak zamilovali, stanou se vám vzorem a vy budete právě tak pilní, řádní, stateční a poctiví?

To by byla má nejkrásnější odměna! Víte, z těch Emilů, Toníků a všech, kdož se jim podobají, budou jednou znamenití lidé. Muži, jakých je třeba!