Sbohem a dík za všechny ryby (Douglas Adams)

Kapitola 33

Té noci přespali Venku z Blázince a dívali se na televizi odtamtud.

   "Chtěl jsem, abyste tohle viděli," řekl jim Wonko, když začaly zprávy. "To je můj kolega ze starých časů. Je právě ve vaší zemi a cosi tam zkoumá. Jen se dívejte."

   Na obrazovce se odehrávala tisková konference.

   "Pro tuto chvíli se bohužel nemohu vyjádřit ke jménu Bůh deště. My to nazýváme spontánní parakauzální meteorologický fenomén."

   "Můžete nám říci, co to znamená?"

   "Nejsem si jist. Buďme v tomto bodě upřímní. Když objevíme něco, čemu nerozumíme, chceme tomu dát nějaký název, kterému vy nerozumíte nebo ho ani neumíte vyslovit. Chci říci, že když vás necháme pobíhat po světě a říkat mu Bůh deště, naznačuje to jaksi, že víte něco, co my nevíme, což, jak se obávám, nemůžeme připustit.

   Ne, nejprve tomu musíme dát nějaký název, který říká, že je to naše, nikoli vaše, a pak začít hledat nějaký způsob, jak prokázat, že to není to, co říkáte vy, ale to, co říkáme my.

   A když se náhodou ukáže, že máte pravdu, stejně se budete mýlit, protože my to prostě nazveme.... ehm, 'supernormální' - nikoli paranormální nebo supernaturální, protože vy si myslíte, že víte, co tyhle názvy znamenají, tak to ne, my ho nazýváme 'supernormální inkrementální induktér precipitace'. Budeme tam někam pravděpodobně muset vsunout nějaké 'kvazi', abychom byli kryti. Bůh deště! Brr, takový nesmysl jsem v životě neslyšel. Musím ovšem přiznat, že na dovolenou bych s ním nejel ani za nic. Děkuji, to bude pro dnešek vše, kromě pozdravu Wonkovi, pokud se dívá - ahoj!"