Malloreon 3 – Pán démonů z Karandy (David Eddings)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Kapitola čtvrtá

V NOCI PŘIŠEL OD JEZERA teplý vítr a vlhký sníh, jenž halil Rak Hagga i okolní krajinu, se změnil v bezútěšnou čvachtanici, která prohýbala větve stromů v malé zahradě uprostřed domu, opadávala dolů a sesouvala se v promočených hromadách z šedé břidlicové střechy. Garion a Silk seděli poblíž ohně v nafialověle vyčalouněné komnatě, dívali se ven do zahrady a povídali si.

"Věděli bychom mnohem víc, kdybych se mohl spojit s Yarblekem," říkal právě Silk. Mužík měl opět na sobě perlově šedý kabátec a černé nohavice, které si oblíbil v dřívějších letech, ačkoliv nosil jen nakolik z oněch drahocenných prstenů a ozdob, díky kterým v té době vypadal tak vyzývavě bohatý.

"Není v Gar og Nadraku?" zeptal se Garion. Garion také odložil své solidní cestovní oblečení a vrátil se k obvyklé stříbrem protkané modré.

"Vždycky je těžké říct, kde přesně Yarblek v dané chvíli je, Garione. Dost cestuje; ale ať jede kamkoliv, posílají za ním hlášeni našich lidí z Mal Zetu, Melceny a Maga Rennu. Ať už ten chlap Mengha chystá cokoliv, je téměř jisté, že se to dotkne obchodu. Nepochybuji, že o něm naši agenti sebrali všechny informace, které mohli- a poslali je Yarblekovi. Můj uboze vyhlížející patrner ví v tomhle okamžiku o Menghovi víc než Bradorova tajná policie."

"Nechci se nechat svést z cesty, Silku. Nás se týká Zandramas, ne Mengha."

"Démoni se týkají každého." odvětil Silk věcně, "ale nehledě na to, co se rozhodneme udělat, musíme se nejdřív dostat do Mallorey - a to znamená přesvědčit Zakata, že je to vážné. Poslouchal vás vůbec, když jste mu o Menghovi říkali?"

Garion zavrtěl hlavou. "Nejsem si jistý, jestli vůbec chápal, co jsme mu vykládali. Nebyl docela při sobě."

Silk zaklel. "Až se probudí, budeme to muset zkusit znovu." Mužíkovu tvář přelétl uličnický úsměšek. "Při vyjednávání s nemocnými lidmi jsem vždycky míval dost úspěchů."

"Není to tak trochu podlé?"

"Ovšemže ano - ale přináší to ovoce."

Později toho dopoledne se Garion se svým přítelem s tváří fretky zastavili poblíž císařova pokoje, naoko aby se poptali po jeho zdraví. U každé strany postele posedávali Polgara a Sadi a v rohu seděla tiše Andel. Šlahouny, které dříve halily lůžko, byly odsunuty na stranu, ale vzduch v pokoji stále obtěžkávala vůně malých nafialovělých kvítků. Nemocný zpola seděl, zpola ležel opřený o polštáře, ale když Silk s Garioncm vešli dovnitř, měl zavřené oči. Jeho kočka ležela v nohách postele a spokojeně předla.

"Jak je mu?" zeptal se tiše Garion.

"Párkrát se probudil," odpověděl Sadi. "V údech jsou stále určité stopy thalotu, ale zdá se, že mizí." Eunuch si zvědavě pohrával s jedním z malých kvítků. "Zajímalo by mne. jestli by silice působily i vydestilované," přemítal nahlas, "nebo třeba olej z květů. Mohlo by být velice zajímavé používat parfém, který by zažehnal každý jed." Lehce se zamračil. "A také by mě zajímalo, jestli by působily proti hadímu uštknuti."

"Ať Zith někoho kousne," navrhl Silk. "Pak to můžeš vyzkoušet."

"Hlásíš se jako dobrovolník, princi Kheldare?"

"Ne, ne, ne, Sadi," odmítal honem Silk. "Děkuju mnohokrát." Podíval se na červenou skříňku, která ležela otevřená na podlaze v rohu. "Mimochodem, je zavřená?" zeptal se nervózně.

"Spí," odvětil Sadi. "Po snídani si vždycky na chvilku zdřímne."

Garion pohlédl na klímajícího císaře. "Dokáže vůbec logicky uvažovat - tedy chci říct, když se probere?"

"Zdá se, že se mu mysl projasňuje," řekla mu Polgara.

"Hysterie a delirium jsou některé z příznaků, které thalot způsobuje," řekl Sadi. "Lepšící se uvažování je téměř jistá známka uzdravování."

"Jsi to ty, Belgarione?" zeptal se Zakat téměř šeptem, aniž by otevřel oči.

"Ano," odpověděl Garion. "Jak se cítíš?"

"Připadám si slabý. Točí se mi hlava. A každičký sval v těle křičí bolestí jako zkažený zub. Mimo to se cítím dobře." Otevřel oči a trpce se usmál. "Co se stalo? Zdá se. že jsem ztratil styk s realitou."

Garion vrhl rychlý pohled na Polgaru. Přikývla. "Někdo tě otrávil." řekl nemocnému.

Zakat vy…

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023