Sestry (Danielle Steelová)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Celá e-kniha Sestry ke stažení v ePUB, PDF a MOBI


9

Matčin středeční pohřeb byl posledním bolestným obřadem, který musela Adamsova rodina podstoupit. Sabrina kněze požádala, aby ho zkrátil na minimum, a on jí vyhověl. Matčin popel byl uložen do velké, leštěné mahagonové urny. Všichni se bránili pomyšlení na to, že Jane zmizela z jejich životů a byla zredukována na něco tak nepatrného a zdánlivě bezvýznamného. Její vliv na rodinu byl tak nesmírný, že si ho v sobě všichni ponesou až do smrti. Teď ji tu opouštěli, pohřbenou v rodinné hrobce, na hřbitově mezi cizími nebožtíky.

Nechtěli se dívat, jak se schránka ukládá do hrobu. Sabrina a Tammy v pohřebním ústavu prohlásily, že tímhle utrpením nechce procházet nikdo z nich, a otec s nimi později souhlasil.

Kněz uzavřel krátký a dojemný proslov tím, že teď mají důvod oslavovat přežití a snad i úplné uzdravení jejich dcery a sestry Anne, již osud na rozdíl od matky ušetřil. Kněz neměl ponětí, že Annie zůstane slepá, stejně jako nikdo mimo rodinu. Lidé se to stejně časem dozvědí, ale Adamsovi to prozatím drželi pod pokličkou. Připadalo jim, že je to pořád ještě bolestná a soukromá záležitost, pro ně a především pro Annii, až to sama zjistí. Neměli ani ponětí, kdy jí to prozradí, chtěli to nejdřív probrat s jejím ošetřujícím lékařem. Sabrina se bála, aby jí to neprozradili moc brzy a neuvrhli ji do těžké deprese, kterou ještě prohloubí informace o matčině smrti. Ale věděla, že nesmějí čekat moc dlouho, protože příští týden budou Sabrině sundávat pooperační obvazy. Pak už by to před ní nemohli nijak utajit. A otec pořád trval na tom, že jde třeba o chybnou diagnózu. Bylo pro něj naprosto nemyslitelné, že by jeho krásná dcera měla být až do smrti slepá. V posledních dnech se mu všechno zhroutilo. Jeho rodina, které se nikdy nedotkla žádná tragédie, teď schytala rovnou dvě rány osudu, které převrátily všechno vzhůru nohama.

Když dcery opouštěly hřbitov, každá položila na dřevěnou schránku s matčiným popelem růži na dlouhém stonku. Otec měl pocit, jako by mu tím gestem zasadily ránu. Zůstal mlčky sám stát na hřbitově a dcery ho nechaly o samotě dost dlouho. Pak se Sabrina vydala za ním, vzala ho v podpaží a vybídla:

„Pojď, tati, půjdeme domů.“

„Já ji tady přece nemůžu nechat, Sabrino,“ vyrazil Jim a z očí mu vyhrkly slzy. „Jak se tohle všechno mohlo stát? Tolik jsme ji milovali!“

„To ano,“ souhlasila dcera a setřela si slzy. Všichni měli na sobě černé šaty a dívky v nich vypadaly důstojně a elegantně. Vždycky byli krásná rodina, i teď, když už je nedoplňovala matka. Lidé, kteří je viděli společně, byli vždycky ohromeni, jak jsou všichni Adamsovi půvabní. Jane byla vždycky Jimovou zářivou družkou, ženou jeho života. Nemohl stále uvěřit, že už ji nikdy nespatří. „Možná je to takhle lepší,“ pokračovala mírně Sabrina, když otec nehnuté stál a zíral na urnu s popelem. „Aspoň nikdy nezestárla, nepoznala nemoc, netrpěla. Žila dost dlouho, aby viděla dospět všechny svoje dcery. Vždycky si ji budeme pamatovat mladou a krásnou.“ Jane se opravdu s léty neměnila. Její krása byla nadčasová, založená na vřelé povaze, energii a mladistvém elánu. Až do konce to byla okouzlující žena. A všichni si ji právě tak budou pamatovat. Půvabnou a nedotčenou. Jim Sabrininým slovům přikývl, ale nic na to neřekl. Vzal jednu z bílých růží a položil ji na schránku vedle ostatních. Potom vytáhl ještě jednu, sevřel její stonek v prstech a s květinou v ruce a sklopenou hlavou se vydal k východu. Několik uplynulých dní bylo tím nejtěžším obdobím v jeho životě, to si jeho dcery uvědomovaly. Vypadal, jako by v okamžiku zestárl o celá desetiletí.

Otec nastoupil beze slova do limuzíny a posadil se vedle Sabriny. Celou cestu domů zíral mlčky z okna.

V autě s nimi byla ještě Tammy, Candy a Chris nastoupili do druhé limuzíny. Pohřeb byl jen soukromou záležitostí a všem se ulevilo, že už mají za sebou poslední trýznivý obřad spojený s maminčinou smrtí. Byly to tři obtížné dny, plné potřásání rukama a naslouchání projevům soustrasti, a teď opustili maminku nav…

Informace

Bibliografické údaje

  • 7. 3. 2025