Kalendář historický (Daniel Adam z Veleslavína)

Kalendář historický je jedním z nejvýznamnějších Veleslavínových děl. Obsahuje výčet historických událostí od 1. ledna 1311 až po 30. červen 1934. Autor ji nazývá Kronikou Pražskou (vyšla 1590).

Daniel Adam Kalendář historický napsal, protože se cítil být opravdovým vlastencem – zejména Prahy, kde žil jeho otec Štěpán Adam, který byl mlynář (Daniel je rodilý pražák) a sloužil mnoha pražským pánům, kteří ho dobře odměňovali. Kalendář proto píše jako vděk pro pražské pány, jakož i pro město jako takové. Věří totiž, že vděčnost k zemi stojí výše než vděk k matce nebo otci, jak tvrdil i Platón, jehož cituje.

Kalendář působil na spisovatele barokní (za 30leté války), autory 18. století i na spisovatele národního obrození, a to svým obsahem i jazykem - vycházel z ní i Palacký. Dílo bylo kritizováno v době osvícenství.

Kalendář nemá ani nástupců, ani předchůdců – je unikátním dílem. V 19. století se sice pokusil Jan Rulík v tomto díle pokračovat, ale neměl dostatek materiálu ani jasný pohled na celé pásmo národní historie tak, jako Daniel Adam na sklonku 16. století.

Aby mohl Adam Kalendář napsat, probral se téměř všemi dostupnými českými letopisy, a také rukopisy Starých letopisů českých, jimiž se po Kuthenovi probíral jako první.

— 1 —

Ukázka z knihy

Kalendář se zajímá o velké osobnosti, tj. spisovatele, politiky, umělce – zmínka zde je např. o Janu Husovi, Jiřím Wolkerovi, Štefánikovi. Pozorovány jsou i významné události, např. když někdo povýší na biskupa, o smlouvách, ale i zprávy o špatném počasí.

Kronika má za úkol taktéž varovat před nástrahami života, obsahuje potřebná poučení o všech zmíněných věcech. Má přispět k užitečné a pokojné správě měst, k vyhynutí škodlivých příčin, které by mohly vést k záhubě.

— 2 —