Kapitola 5
Otec kapitán de Soya vyrazil ze systému Pacemu na lodi H.H.S. Raguel, křižníku třídy archanděl, který se podobal plavidlu, jemuž měl velet. Byl zabit šíleným zrychlením tajného pohonu, který Flotila Paxu znala jako Gideonův pohon, aby ho za dva dny znovu vzkřísili. Nenechali ho běžné tři dny, ale kaplani vzkříšení riskovali neúspěšný proces kvůli jeho naléhavým příkazům. Otec kapitán de Soya se ocitl na strategické poziční stanici Flotily Paxu Omicron2-Epsilon3, která obíhala mrtvou kamennou planetu, která se pohybovala tmou okolo Epsilon Eridani ve Starém Sousedství, pouze několik světelných let od místa, kde kdysi existovala Stará Zem.
De Soya dostal jeden den na to, aby se vzpamatoval, pak ho převezli do doku na Omicron2-Epsilon3, sto tisíc klicků od vojenské základny. Pilot mu zmizel z očí, aby si Otec kapitán de Soya mohl prohlédnout své nové působiště. Přestože se de Soya ovládal, to, co viděl, ho nadchlo.
H.H.S. Raphael byl výkřikem nové technologie, ale nepředstavoval další variaci znovuobjevených plánů z dob Hegemonie před Pádem, jak tomu bylo u předešlých plavidel Paxu, které de Soya spatřil. Celkově působil příliš jednoduchým dojmem pro praxi ve vakuu a příliš komplikovaným dojmem do atmosféry, přesto celek budil dojem smrtící zbraně. Trup tvořila směsice morfujících se slitin a oblasti čisté energie, což umožňovalo rychlou změnu tvaru a funkcí, jaké byly před několika lety nemožné. Jak převoz míjel Raphaela po dlouhém, pomalém oblouku, de Soya sledoval, jak trup dlouhého plavidla přechází z chromově stříbrné barvy do úplné černoty zneviditelňovací technologie. Jako by zmizelo. Současně zmizelo několik zařízení a obytných prostor, pohltil je hladký trup a zůstaly jen střílny a sondy silových polí. Loď možná připravovala kontrolu souřadnic skoku, nebo vojáci na palubě dobře věděli, že venkovní převoz veze nového velitele, takže se chtěli ukázat.
De Soya věděl, že pravdou je obojí.
Než stačil křižník zčernat natolik, že úplně zmizel, de Soya zaznamenal jako perly seřazené koule fúzního pohonu umístěného kolem středové osy. U starších plavidel, jako byl Baltazar, se motory koncentrovaly do jediného místa. Stejně tak zaznamenal, o kolik je šestihranný Gideonův pohon menší oproti plavidlu typu Raphael. Ještě než mu loď zmizela z očí, stačil si všimnout světel žhnoucích z průhledných obytných kabin a z jasné kopule řídící paluby. Při čtení na Pacemu a z instrukčních RNA-injekcí, které mu dali na velitelství Flotily Paxu, se de Soya dozvěděl, že se průhledné části během boje zmorfují na tlusté obrněné zdi. Ale de Soya měl takový výhled do vesmíru rád.
„Stoupáme na Uriel, pane,“ oznámil mu pilot.
De Soya přikývl. H.H.S. Uriel vypadal jako vyklonovaný Raphael, ale jak se převoz blížil, Otec-kapitán rozeznal zvláštní generátory omega-nožů, přídavné jasně svítící konferenční místnosti a mnohem víc složitých komunikačních antén, které toto plavidlo povýšily na vlajkovou loď úderného oddílu.
„Varování před přistáním, pane,“ oznámil pilot.
De Soya přikývl a posadil se na druhé křeslo. Loď dosedla tak lehce, že neucítil jedinou vibraci ve chvíli, kdy do sebe zapadly spoje a lodní povrch s obslužnými šňůrami se zmorfoval a pohltil jejich malé plavidlo. De Soya chtěl mladého pilota pochválit, ale staré zvyky velitele převládly.
„Příště,“ řekl, „se snažte přiblížit bez zážehu na poslední chvíli. Je to exhibice a velení na vlajkové lodi se to nebude líbit.“
Mladý pilot protáhl obličej.
De Soya mu dal ruku na rameno. „Jinak dobrá práce. Kdykoliv vás vezmu na palubu svého plavidla nebo jako pilota přistávacího modulu.“
Pilotův pokleslý hřebínek se znovu postavil. „To bych si přál, pane. Služba na stanici…“ zarazil se. Uvědomil si, že zašel příliš daleko.
„Já vím,“ přikývl de Soya a zastavil se u kruhové přechodové komory. „Já vím. Ale teď buďte rád, že nepatříte ke Křížovému tažení.“
Přechodová komora se otevřela a čestná stráž ho uvítala na palubě H.H.S. Uriela. Pokud byly vzpomínky Otce kapitána de…
