93
"Jako první objevil meteorit kanadský geolog?" ujišťovala se znovu Gabriela Asheová a ohromeně zírala na Chrise Harpera. "A teď je mrtvý?"
Harper pochmurně přikývl.
"Jak dlouho už to víte?"
"Pár týdnů. Poté, co mě Ekstrom a Marjorie Tenchová donutili, abych na tiskové konferenci lhal, věděli, že nehrozí nebezpečí, že bych někomu přiznal pravdu, a tam mi prozradili, jak k nálezu meteoritu ve skutečnosti došlo."
Meteorit nenašel snímač hustoty, ale nějaký Kanaďan! Problém pro Tenchovou a skvělá zpráva pro Sextona! Gabriela zatím neměla tušení, jak důležitá ta informace je a kam povede, ale dobře věděla, že je skandální.
"Jak už jsem vám řekl," pokračoval Harper klidněji, "zprávu o nálezu meteoritu zachytila NASA při rádiovém vysílání. Víte něco o programu, který se jmenuje INSPIRE? Je to zkratka pro interaktivní experimentální rádiový program, který zkoumá fyzikální vlastnosti ionosféry."
Gabriela váhavě přikývla. Měla jakousi matnou povědomost, že nějaký takový program existuje.
"Jde o skupinu rádiových přijímačů, které pracují na velmi nízkých frekvencích. Jsou rozmístěné poblíž severního pólu a naslouchají zvukům Země - plazmovému vlnovému záření polární záře, širokopásmovým pulzům bleskových bouří a podobným věcem."
"Hmm."
"Před několika týdny zachytil rádiový přijímač INSPIRE zvláštní zprávu vysílanou z Ellesmerského ostrova na velmi nízké frekvenci. Bylo to volání o pomoc kanadského geologa. Vysílací frekvence byla tak nízká, že ji nemohl zachytit nikdo jiný než právě nízkofrekvenční přijímače NASA. Myslíme si, že ten Kanaďan vysílal na dlouhých vlnách."
"Co prosím?"
"Vysílal na nejdelší možné frekvenci, aby se zpráva dostala do co největší vzdálenosti. Byl uprostřed pustiny a při použití obvyklé vlnové délky by jeho zprávu pravděpodobně nikdo nezachytil."
"Co bylo obsahem té zprávy?"
"Byla velmi krátká. Říkalo se v ní, že prováděl sondování na Milneském šelfu a v ledovci narazil na anomálii o vysoké hustotě. Domníval se, že by mohlo jít o obrovský meteorit. Při průzkumu ho zastihla bouře. Udal souřadnice, požádal o pomoc a ukončil vysílání. NASA pro něj poslala z Thule záchranné letadlo. Hledalo ho několik hodin a nakonec ho objevilo i se saněmi a psy na dně rozsedliny několik kilometrů od udaného směru. Byl mrtvý a psi také. Zřejmě se snažil vyhnout bouřce, ztratil směr a zřítil se ze skály."
Gabriela intenzivně přemýšlela. "To znamená, že NASA se zničehonic dozvěděla o meteoritu, o kterém nikdo jiný nevěděl?"
"Přesně tak. Ironií je, že kdyby můj software fungoval tak, jak měl, byl by ho satelit objevil dokonce o týden dřív než ten Kanaďan."
Podivná shoda náhod, přemítala Gabriela zaskočeně. "Chcete tím říct, že meteorit, který ležel v ledovci tři sta let byl málem objeven dvakrát během jednoho týdne?"
"Vím, že to zní trochu divně, ale je to tak. Ve vědě se takové věci stávají - je buď doba hladomoru, nebo nadbytku. Vtip je v tom, že Ekstrom měl pocit, že ten objev měla udělat NASA - a opravdu by tomu tak bylo, kdybych byl odvedl práci bez chyb. Řekl mi, že když je Kanaďan stejně po smrti, nikdo nic nezjistí... A že mám snímač hustoty přesunout nad souřadnice, které ten Brophy udal při volání o pomoc. Pak mohl být celý objev připsán NASA a mou chybu jsme mohli vykompenzovat úspěchem."
"A tak jste to udělal."
"Už jsem vám říkal, že jsem neměl na vybranou. To já jsem zničil celou misi." Odmlčel se. "Když jsem dnes večer viděl prezidentovu tiskovou konferenci a zjistil jsem, že meteorit, o kterém jsem lhal, obsahuje zkameněliny..."
"Ohromilo vás to."
"To je slabé slovo."
"Myslíte si, že Ekstrom mohl vědět, že v meteoritu jsou ty zkameněliny ještě dřív, než vás požádal, abyste nález fingoval?"
"Neumím si představit, jak by to zjistil. Meteorit byl pohřbený v ledu a netknutý. NASA podle mě nic netušila, dokud neodvrtala první vzorky a neprohlédla si je pod rentgenem. Myslím, že se původně chtěli jenom pochlubit nálezem velkého meteoritu - proto mě přinutili lhát o tom softwaru. A teprve když…
