Sobota, 3. dubna
Nemusím snad ani říkat, že se mi chtělo. Sheeni, pořád ještě oblečená ve svých fialkových bikinách, na mě už čekala na zadním sedadle, když sem tam dorazil v plný zbroji. Lehli sme si spolu do stísněnýho prostoru, měsíc svítil dovnitř kruhovýma otvorama a ozařoval její vábný křivky stříbřitou aurou. Mý masivní rty se už nemusely obávat žádných mikrobů, a tak se okamžitě pustily do díla. Moje láska si přitiskla mou ruku na svý pružný ňadra a pohladila mě po vzdouvajícím se poklopci uniformy. Krátký období Rickovy impotence naštěstí vzalo okamžitě za svý. Stáhl sem jí vršek bikin a začal se mazlit s tou tak důvěrně známou bradavkou. Snažil sem se nepoužívat milostný techniky z repertoáru Nicka Twispa. Naše rty se nakonec přece jen odloučily.
"Nesundáš si ten kabát, Ricku?" zeptala se. "Mám pocit, jako bych se líbala s mažoretkou."
To je smůla. Proč nemohla dnes být temná, bezměsíčná noc?
"Raději ne, Sheeni. Nemám s sebou žádné kondomy."
"Pár jsem jich koupila. Ten zákazníky nejlépe hodnocený druh."
"Neříkalas, že sex s osobami pod šestnáct neuznáváš?"
"Pocházím z rodu pokrytců," zašeptala a stáhla si dolní část bikin.
"Pojďme na to."
Ať sem se snažil sebevíc, nezabránil sem Rickovi, aby nevsunul prst do horce zavlhlých záhybů její kaštanově hnědý chlupatice. Zasténala a pustila se do boje s mým poklopcem. Musel sem vyřešit obtížný dilema: i kdybych riskl možnou identifikaci OLE při svitu měsíce, nebyl sem si jistej, jestli by při svým nynějším stavu měla něco takovýho dělat. Nakonec sem, sice nerad, odtáhl její ruku z mých kalhot.
"Raději ne, Sheeni."
"Proč ne, Ricku?"
"Víš, doktoři říkali, že bych ho ještě nějakou dobu neměl používat.
Pěkně se mi potrhal, když jsem přeletěl přes řídítka. Teprve minulý týden mi sundali dlahu."
"Jó? Ale na omak mu nic není."
"Já bych to raději neriskoval. Uděláme to jinak."
Na základě dlouhý zkušenosti sem přesně věděl, co se v tomto bodě ode mě očekává. Vykonal sem to, zachvěla se mi v náruči jakoby v křeči a pak se udýchaně uvolnila.
"To bylo úžasné. A co ty, Ricku? Myslíš, že by to ohrozilo tvou rekonvalescenci, kdybych ho jen tak přes kalhoty hladila?"
"To by mu myslím nemuselo uškodit. Jestli teda chceš."
Její jemný dotyky byly nepředstavitelně vytříbený. Až příliš rychle sem se ocitl v tý mlžný říši mimo rozumový chápání a jen nerad se vracel zpátky na zem. Propletli sme svý údy, jak nejvíc to jen šlo, a poslouchali bušení svých srdcí a zpomalující se rytmus dechu. Její jemný vlasy voněly mořem. Zabořil sem do nich svou tvář a políbil ji na krk. Přál sem si, aby tato noc nikdy neskončila.
"Je to strašné, Ricku," řekla a mazlila se s jedním knoflíkem z mý uniformy. "Po neděli tě už nikdy neuvidím."
"Takový už je život, puso," zachrčel sem.
"Ricku, a záleží ti na mně aspoň trochu?"
"Jasně, mám tě docela rád. Pojďme spát."
"Kéž bychom nebyli tak mladí."
"Pojďme spát, Sheeni. Ber každý den tak, jak přichází. To je moje heslo."
Kéž by bylo!
11:09 – Zabalili sme to a vydali se zpátky na sever. Paní K. měla sice v plánu, že se dostane až ke starýmu báňskýmu městu Alamos (dalších dvě stě padesát kilometrů na jih), ale vzala zavděk tím, že dostala aspoň Sheenina otce. Dnes ráno se její tajnej milenec muchlal ve velkým stylu s Vronským, což sem interpretoval jako pokus signalizovat, že by se strašně rád mazlil s jejich společnou paničkou, přestože bych byl předpokládal, že laškování s Annou by vysílalo mnohem jednoznačnější poselství. Ti dva mají smůlu, že na Plocku je tak málo soukromí. I já s Sheeni bychom ho trochu potřebovali. Naštěstí si nikdo nevšiml, že sme oba prozívali celou snídani. Spal sem asi dvě hodiny a i těch pár minut bezvědomí si vyčítám jako promarněnej čas, kdy sem měl raději vdechovat vůni paží svý milovaný. Jak mi Rick S. Hunter neustále připomíná, na spaní budu mít dost času, až budu mrtvej.
Moje láska dnes po snídani opět zvracela a spustila tím další tirádu svý matky na téma nedostatečných hygienických norem v Mexiku. Osobn…
