ŠESTNÁCTÁ KAPITOLA
Hlavní inženýr Lawrence nevěřil, že různé komise, subkomise a výbory jsou k něčemu dobré. Jeho názor byl na Měsíci všeobecně známý, protože krátce po poslední návštěvě Kontrolní lunární komise, přijíždějící každé dva roky, se na jeho stole našla velmi nelichotivá poznámka o této instituci.
Ovšem proti komisi, která právě zasedala, nic neměl, protože odpovídala jeho strohým požadavkům. Sám byl předsedou a žádný zápis, žádná sekretářka ani žádný pořad schůze neexistoval. A co bylo vůbec nejlepší, připomínky komise mohl přijímat anebo přecházet bez povšimnutí podle vlastního uvážení. On ručí za řízení záchranných prací, pokud guvernér nerozhodne jinak - a to by udělal jen na veliký nátlak ze Země. Jeho komise vznikla jen proto, aby mu poskytla nápady a technické informace. Je jeho soukromým poradním sborem.
Z dvanácti členů byla fyzicky přítomna jen polovina, ostatní byli porůznu roztroušeni na Měsíci, na Zemi a ve vesmíru. Odborník pro půdní fyziku ze Země byl v nevýhodě, protože vzhledem k omezené rychlosti rádiových vln byl stále o jeden a půl vteřiny pozadu, a než jeho připomínky doletěly na Měsíc, uplynuly přinejmenším tři vteřiny. Proto byl požádán, aby si dělal poznámky a vyjádřil své názory až nakonec. Do hovoru měl vstupovat jen v nejnutnějším případě, protože se už mnohokrát potvrdilo, že tyhle třívteřinové odmlky dokážou při lunárních konferencích čilou diskusi úplně ochromit.
"Pro informaci těch, kteří se k nám připojili teprve nyní," řekl Lawrence, když zjistil prezenci, ,,zopakuji situaci. Seléné je patnáct metrů pod povrchem, sedí na kýlu. Je nepoškozená, všechna její zařízení fungují a dvaadvacet pasažérů je dosud v dobré náladě. Mají kyslík na devadesát hodin - tohle omezení nesmíme ztrácet ze zřetele.
Pro ty, kteří nevědí, jak Seléné vypadá, ukážu její model v měřítku jedna ku dvaceti."
Zvedl model ze stolu a pomalu jím otáčel před kamerou.
"Vypadá jako autobus nebo malé letadlo. Jedinou její zvláštností je hnací systém založený na nastavitelných širokolopatkových šroubech. Obrovským problémem je pro nás zdejší prach. Pokud jste ho nikdy neviděli, nemůžete si dobře představit, co to je. Srovnání s pískem nebo jinými materiály na Zemi vám jej nepřiblíží. Vypadá spíš jako kapalina. Ukážu vám vzorek."
inženýr Lawrence vzal do ruky vysoký kolmý válec, jehož dolní třetina byla naplněná beztvarou šedou hmotou. Naklonil válec a látka uvnitř začala plynout. Pohybovala se rychleji než sirup, ale pomaleji než voda a chvíli trvalo, než se její povrch po rozrušení vyrovnal do vodorovné polohy. Při pohledu na tuhle substanci by však nikdo neřekl, že není tekutá.
"Tenhle válec je zapečetěný," vysvětloval Lawrence, "a uvnitř je vzduchoprázdno, takže se prach chová jako tady na Měsíci. V přítomnosti vzduchu se mění. Je daleko lepkavější a projevuje se spíš jako jemný písek nebo pudr. Abych vás nezapomněl upozornit: synteticky se nedá vyrobit vzorek, který by měl tytéž vlastnosti jako skutečný měsíční prach, protože originál má za sebou několik bilionů let vysušování. Pokud byste chtěli dělat pokusy, pošleme vám prachu, kolik budete chtít. Máme ho tu víc než dost.
A teď dál. Seléné se nachází tři kilometry od nejbližší pevné půdy - Nedostupných hor. Je docela možné, že pod ní je několik set metrů prachu, ale nejsme si tím jisti. Také nemůžeme zaručit, že nedojde k dalším sesuvům půdy, ačkoli geologové se domnívají, že to je velmi nepravděpodobné.
Na místo neštěstí se můžeme dostat jedině prašnými kluzáky.
Máme celkem dva a třetí nám posílají nákladní raketou z odvrácené strany. Kluzák může naložit anebo táhnout za sebou zařízení až do pěti tun. Největší jednotlivý kus, který bychom mohli vzít na kluzák, nesmí vážit víc než dvě tuny. Čili opravdu těžké nářadí se k místu neštěstí dopravit nedá.
Takhle vypadá situace. K provedení úkolu máme devadesát hodin. Rád bych znal váš názor. Sám mám pár návrhů, ale nejdřív bych chtěl slyšet vás."
Následovala dlouhá odmlka, za níž se členové komise, ro…
