Vyhoďme ho z kola ven (Ken Kesey)

Zametám ložnici, hned jak se vyprázdní, a honím prachovou myšku pod jeho postelí, když mě najednou praští něco přes nos a já si uvědomím, poprvé, co jsem ve špitálu, že tahle velká ložnice plná postelí, kutloch čtyřiceti dospělých chlapů, byla vždycky prosáklá tisícem pachů - dezinfekcí, zinkovou mastí, chcankama a kyselou stolicí starých dědků, dětskou výživou a oční vodičkou, plesnivýma spodkama a ponožkama, plesnivýma, i když se zrovna vrátily z prádelny, ostrým pachem naškrobeného ložního prádla, kyselotinou ranních úst, bánánovou vůní strojního oleje a někdy taky připálenými vlasy - ale ještě nikdy, nikdy předtím, než se tady objevil on, nebyla cítit chlapskou vůní prachu a hlíny širokých polí, a potem, a prací.