Pryč z jejich myslí

Clifford D. Simak

125 

Elektronická kniha: Clifford D. Simak – Pryč z jejich myslí (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: simak10 Kategorie:

Popis

E-kniha Clifford D. Simak: Pryč z jejich myslí

Anotace

Napínavý fantastický příběh založený na originálním nápadu, že lidské představy mohou být schopny se zhmotnit a vést vlastní život.
Hrdinou knihy je americký veterán z korejské války, který bojuje s fantastickými lidskými výmysly (příšerami, zvířecími stvůrami, Ďáblem atd.), neboť odhalí pravidlo, že příšery z lidských myslí ztrácejí po třech neúspěšných útocích na člověka svou moc.

O autorovi

Clifford D. Simak

[3.8.1904-25.4.1988] Přední americký spisovatel vědecko-fantastické literatury a novinář Clifford D. Simak se narodil roku 1904 v Millville (Wisconsin). jako syn Johna Lewise a Margarety (roz. Wisemanové). Jak napovídá samotné jméno, Simakovi předci pocházeli z Čech.Simak se nikdy nepovažoval za profesionálního spisovatele, ale za žurnalistu, což bylo povolání, kterému se věnoval celý svůj produktivní věk. Novinařinu vystudoval na University of Wisconsin. V...

Clifford D. Simak: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu

Out of Their Minds

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Pryč z jejich myslí“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola 6

Písmo končilo uprostřed stránky, ale spousta jiných stránek ještě zbývala, prudce jsem list otočil a uviděl, jak je následující strana hustě a neuspořádaně popsána změtí nějakých poznámek. Psány kostrbatým písmem mého přítele, byly tak nahuštěny, jako by toto byl poslední list papíru, který měl a u kterého promyšleně a plánovaně využil každé místečko na zaznamenání svých úvah a pozorování. Poznámky psané od shora dolů kráčely jak vojáci v pevném šiku a při okrajích stránky se rozestupovaly do dalších a dalších poznámek, z nichž některé byly psány tak drobounkým písmem, že by jen stěží bylo možné slova rozluštit.

Prohlídl jsem si ještě další stránky a všechny byly stejně přeplněné poznámkami.

Stránky jsem otočil zase zpět a k přednímu listu jsem přicvaknul zprávu od Filipa.

Později, řekl jsem si, si ty poznámky přečtu – přečtu a pokusím se je rozluštit. Ale pro tuto chvíli jsem měl čtení dost, měl jsem toho daleko víc než dost.

Dělá si legraci, napadlo mě – ale legrace to být nemohla, protože můj starý přítel nikdy nežertoval. Nepotřeboval žertovat. Byl naplněn takovou noblesou a byl tak všeobecně vzdělaný, že pro slova nacházel mnohem lepší užitek, než je vyprávění hloupých vtipů.

A opět jsem si ho vybavil, jak tenkrát, když jsem ho viděl naposledy, seděl jak scvrklý skřítek ve velké klubovce, u které hrozilo, že ho pohltí. Tenkrát mi řekl: „Myslím, že nás pronásledují.“

Určitě mi chtěl tu noc něco povědět, ale neudělal to, protože než se k tomu odhodlal, přišel Filip a začalo se mluvit o něčem jiném.

Teď, když jsem seděl v hotelovém pokoji u řeky, cítil jsem naprosto jistě, že mi chtěl říci to, co jsem právě četl – že jsme stíháni vším tím, co si kdy člověk vysnil a že vědomí lidstva slouží evoluci svojí schopností představivosti.

Jistě, mýlil se. Na první pohled bylo to, v co věřil, nemožné. Ale, i když jsem si myslel, že nemá pravdu, v hloubi duše jsem si byl vědom toho, že člověk jako on se jen tak lehce nezmýlí. Než napsal to, co napsal, i kdyby pro to neměl žádný jiný důvod, než si zachytit své myšlenky pro sebe, musel si to dlouho promýšlet a spoustu věcí prostudovat. Byl jsem si jistý, že přiložené stránky poznámek nejsou tím jediným důkazem, který měl. Spíše byly zhuštěným přehledem všech důkazů, které nashromáždil a všech myšlenek, ke kterým došel. Přesto se mohl mýlit, pochopitelně, a také se pravděpodobně mýlil, jenže, pokud tu byl dostatek důkazů a mělo to svoji logiku, nedalo se to jen tak šmahem zavrhnout.

Asi se chtěl o tuto svoji teorii se mnou podělit, aby si ji na mně vyzkoušel. Ale protože přišel Filip, musel to odložit. A pak už bylo pozdě, protože jeden či dva dny poté zemřel, jeho auto bylo promáčknuto při srážce s jiným autem, které nebylo nalezeno a připravilo ho o život.

Jak jsem na to myslel, ucítil jsem najednou, jak ve mně nepotlačitelně narůstá strach, byl to úplně jiný druh strachu, než jsem až do té doby kdy zažil – byl to strach, který se plížil z nějakého jiného světa, přicházel ze v…