Pavol Országh Hviezdoslav

Podpořte LD sdílením:

Share

[2.2.1849-8.11.1921]

Životopis

Slovenský básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel Pavol Országh Hviezdoslav (vlastním jménem Pavol Országh, pseudonymy Hviezdoslav, Jozef Zbranský, Syn ľudu a jiné) se narodil roku 1849 na Oravě (Vyšný Kubín) jako třetí dítě chudého zemana. Hviezdoslav je jednou z vedoucích osobností slovenské literatury a slovenské kultury vůbec.

Základní vzdělání nabyl ve svém rodišti, v Jasenové a v Leštinách. Jako žák měl velmi dobré studijní výsledky a v roce 1862 se dostal na gymnázium v maďarském Miškovci. Zde bydlel u svého strýčka – krejčovského mistra. Na prázdniny nejezdil domů, ale zůstával v Miškovci, kde prostudoval celou strýčkovu knihovnu. Tak si oblíbil poezii a díla maďarských básníků. Po strýčkově smrti v roce 1865 se vrátil domů na Slovensko a nastoupil na evangelické gymnázium v Kežmarku. Po ukončení gymnaziálních studií se přestěhoval do Prešova, kde studoval na Právnické akademii.

V době studií pracoval Hviezdoslav jako editor studentského almanachu Napred. Studium ukončil v roce 1872 a začal působit jako advokátní koncipient ve slovenských městech Dolný Kubín, Martin nebo Senica. V roce 1875 v Budapešti složil advokátské zkoušky a otevřel si v Námestově (1875 – 1899) samostatnou advokátní praxi. Všechna svá tvůrčí léta tak prožil na Oravě, kde působil také jako člen soudu nebo vedoucí filiálky Tatrabanky. V roce 1876 odjel do Dolného Kubína, kde se stal přísedícím soudcem, v květnu se oženil s Ilonou Novákovou, dcerou místního evangelického seniora. Jejich manželství bylo bezdětné, ale když v roce 1887 zemřela jeho matka, v roce 1888 jeho otec a o rok později i jeho bratr Mikuláš, rozhodl se s manželkou, že adoptují obě Mikulášovy děti, synovce Jaroslava a neteř Sidónii.

V květnu roku 1918 vedl Pavol Országh Hviezdoslav slovenskou delegaci na oslavách 50. výročí vzniku Národního divadla v Praze. Do svého projevu vložil náznak možného blízkého spolužití Slováků a Čechů. Proto koncem téhož roku nadšeně přivítal vznik Československa a s ním i vytvoření reálných perspektiv pro svobodný rozvoj slovenského národního života. Krátce na to se v oce 1921 začal rapidně zhoršovat jeho zdravotní stav, a po léčení v Praze a Luhačovicích nakonec zemřel v Dolním Kubíně, kde je i pochován.

Dílo

Lyrické cykly

  • Sonety, 1882-1886
  • Letorosty I., Letorosty II. a Letorosty III., 1885-1896
  • Žalmy a hymny, 1885-1896
  • Prechádzky jarom, 1898
  • Prechádzky letom, 1898
  • Stesky, 1903
  • 1918 – Krvavé sonety, 1914

Básnické sbírky a ostatní poezie

  • Básnické prviesenky Jozefa Zbranského, 1868
  • Ilona Žltovlas, 1879
  • Krb a vatra (jen rukopis, sbírka nevyšla), 1880
  • Čierny rok, 1888
  • Mlyn v Tatrách, 1888
  • Na obnôcke, 1889
  • V žatvu, 1890
  • Poludienok, 1891
  • Večera, 1892
  • Dozvuky, 1909-1911

Epická díla

  • Agar, 1882
  • Hájnikova žena, 1884-1886
  • Bútora a Čútora, 1888
  • Ežo Vlkolinský, 1890
  • Gábor Vlkolinský, 1884-1886
  • Ráchel, 1892
  • Vianoce, 1897
  • Kain, 1900
  • Sen Šalamúnov, 1900

Dramata

  • Vzhledanie, 1868
  • Pomsta, 1869
  • Otčim, 1871
  • Oblaky, 1879
  • Na Luciu, 1904
  • Herodes a Herodias, 1909

e-knihy

Zobrazuji všechny 2 výsledky

  • 30. 4. 2023