George Gordon Byron

Lord Geoge Gordon Byron byl významný anglický básník skotského původu, vedle Puškina je považován za největšího romantického básníka.

Narodil se roku 1788 v Londýně. Pocházel z velice bohaté staré aristokratické rodiny. Otec, notorický pijan, prohýřil celý rodinný majetek. Nervově labilní matka jej střídavě zahrnovala láskou a výlevy vzteku. Byron vyrůstal v ústraní a jeho světem se staly knihy a vlastní sny. Citová nevyrovnanost vedla k tomu, že měl velice hrubé chování k ženám.

V deseti letech se stal Byron jediným mužským potomkem rodu a odjel na rodinné sídlo. Po studiu prestižní soukromé školy v Harrow nastoupil na Trinity College v Cambridge, kde také začal psát své první básně. Po dokončení školy se vrátil na rodinné sídlo. Ve věku 21 let vstoupil jako lord do parlamentu, účastnil se zasedání ve Sněmovně lordů, kde mimo jiné hájil práva dělníků, jejichž práce byla tehdy nahrazována stroji.

Poté odcestoval do pevninské Evropy, navštívil Španělsko, Řecko a Albánii. V Řecku dostal zprávu a nemoci své matky, domů se vrátil v době, kdy byla matka již po smrti. Útěchou mu byla práce, napsal dílo Childe Heroldova pouť (1812), které bylo přijato velkolepě. Napsal pak další díla, např. Korzár, Ďaur či Lara. Stal se brzy slavným anglickým básníkem.

Byron opět odjel z Anglie a žil v severní Itálii (Janov, Benátky, Řím). V Itálii podporoval revolucionáře, později také pomáhal Řekům v boji proti Turkům, pro Řeky se stal hrdinou. Velice známé jsou Byronovy básně opěvující krásy jižní Evropy (Itálie, Řecka, …).

Běhém svého pobytu v Řecku však ve věku 36 (roku 1824 v řeckém Missolonghi) umírá na malárii.