Kain

Výjev 2.

Místo: Hádes

(Vstoupí Lucifer a Kain)

Kain

Jak němé, pusté jsou ty šeré světy!
Zdáť jich se víc než jeden, obydlených
víc než ty zářné koule, porozseté
tak hustě vyšším prostorem,
že jsem je za jasné měl obyvatelstvo
spíš jakýchs nebes pranevystihlých,
než aby samy obydleny byly; —
jenže jsem, blíž k nim táhna, spatřil, jak
dmou v makavou se hmoty náramnosť,
jež pro život se upravenou zdá,
než sama životem. Však zde, vše jest
tak zachmuřeno, plno soumraku,
že mluví o dnu zašlém.

Lucifer

               Říš to smrti. —

Chceš ji mít přítomnu?

Kain

               Než poznám, co

jest ona skutkem, nemohu ti říc‘.
Však pravda-li, co otec o ni hlásá
v svých dlouhých výkladech, je cos — ó Bože,
já nesmím myslit na to! Proklet buď,
kdo život vynašel, jenž vede k smrti,
či rmutný trupel ten, jenž maje život,
ho nemůž‘ držet, musí pustit jej —
i pro nevinné!

Lucifer

Klneš otci svému?

Kain

Což neklel on mně, dávaje mi vznik?
A před tím už, že opovážil se,
plod zakázaný utrhnout?

Lucifer

               Máš pravdu:

to kletba vzájemná jest mezi vámi —
Však syn a bratr tvůj?

Kain

               Nechť sdílejí

ji se mnou, s otcem, bratrem svým! Co jest
mi odkázáno jiného? Já ten
svůj podíl zanechám jim v dědictví. — —
Ó neobmezené vy tmavé říše
chmur plouživých a tvarův obludných,
tu zcela zjevné, jinde nerozlišné,
a mohutné a trudné vše — co jste?
Jste živy nebo žily jste?

Lucifer

               Cos obou.

Kain

Nuž, co jest smrť?

Lucifer

               Jak? Neřek‘ Tvůrce váš,

žeť jiný život?

Kain

               Posud neřek‘ nic,

leč vše že umře.

Lucifer

               Snad On v jeden den

to další zjeví tajemství.

Kain

               Bláh den ten!

Lucifer

Ba bláh on! Kdyby po nevýslovných
se mukách nezjevil a neobtěžkán
jsa mukou věčnou oněm nesčetným
a ještě nezrozeným myriádám,
jež jsou teď bezvědomé atomy
a oživeny budou k tomu jen!

Kain

Co jsou ty stvůry náramné, jež vidím
vlát kolem sebe? — Nejsou toho rázu
jak zjevy umné, obletující
náš oplakaný, nedostihly ráj —
ni lidskou tvář, jak Adam, Abel, já,
ni jak má sestra-choť, neb děti mé:
a přece mají vzhled, jenž, nejsa lidí
neb andělův, se vznáší, ne-li k těmto,
přec výš než ku prvým — tak nádherné
a plné síly na pohled, však tvar
jich záhaden — já nikdy nezřel takých.
Ni peruť serafa ni lidská líc
ni zvířat mohutných jim podoba
ni čehosi, co nyní živo jest;
přec mocné, krásné tak jak nejkrásnější
všech živých a tak nepodobné jim,
že sotva mohu zvát je živými.

Lucifer

Přec žily.

Kain

     Kde? ‚

Lucifer

Kde ty.

Kain

     Kdy?

Lucifer

               Zemi tvou

kdys obývaly.

Kain

Adam první jest!

Lucifer

Z tvých, připouštím — však příliš skrovný, aby
byl těchto posledním.

Kain

               A co jsou ony?

Lucifer

Co budeš ty.

Kain

Co byly?

Lucifer

               Rozumné

a dobré, velké, slavné bytosti,
tak valně povýšené nade vše,
čím otec tvůj se moh‘ kdy v ráji stát,
jak pokolení š…