Kain

KAIN

Jednání I.

Místo: Kraj mimo ráj
Čas: Východ slunce

(Adam, Eva, Kain, Abel, Ada, Zilla, přinášejíce oběť)

Adam

Ó Bože, Věčný! Neskonalý! Moudrý!
Jenž z temna hlubin slovem jediným
jsi stvořil světlo nad vodami — Sláva!
Jehovah, v světla návratu — Ti Sláva!

Eva

Jenž dnu jsi jméno dal a oddělil
noc od jitra, až dotud nerůzněné —
jenž vlnu od vlny jsi rozloučil
a část svých děl zval oblohou — Ti Sláva!

Abel

Jenž vyvolal jsi živly — vodu, zem
a vzduch a oheň, a s tím dnem i nocí
a světy, co jim svítí nebo stíní,
jsi stvořil bytosti, by měly slast z nich
a milovaly je i Tebe — Sláva!

Ada

Ó Bože věčný! Všeho původe!
Jenž dobré, krásné bytosti ty stvořils,
by milovány byly nade vše,
jen Tebe vyjmouc, dej mi milovat,
je milovat i Tebe — Sláva, Sláva!

Zilla

Jenž v lásce, v tvoření a žehnání
přec dopustils, by Had se vloudil tam
a otce mého z ráje vyhostil —
chraň dalšího nás zlého — Sláva, Sláva!

Adam

Můj prvorozený, proč mlčíš ty?

Kain

A k čemu měl bych mluvit?

Adam

               K modlení!

Kain

Zda nemodlili jste se vy?

Adam

               Ba vpravdě,

co nejvroucněj.

Kain

               A nahlas — slyšel jsem.

Adam

A tak i Bůh, jak důvěřuju.

Abel

               Amen. —

Adam

Však ty, můj nejstarší, ty mlčíš ještě.

Kain

Takť líp jest.

Adam

Proč?

Kain

               Nemám zač prositi.

Adam

Ni děkovati?

Kain

Ne.

Adam

Což nežiješ?

Kain

               Nemusím umřít?

Eva

               Běda! Stromu plod,

jenž nám byl zakázán, počíná padat.

Adam

A zas jej sbírat musíme! Ó Bože,
proč vsadil jsi strom vědění?

Kain

               A proč

jste netrhali ze stromu života?
Pak byste mohli vzdorovat Mu.

Adam

               Synu,

ó, nerouhej se — toť jsou slova hada!

Kain

Proč ne? Had mluvil pravdu: Byltě to strom vědění, i byl strom života.
I vědění i život dobro jest,
a jak se může obé státi zlem?

Eva

Ó synu! Mluvíš, jak jsem mluvívala
já před tvým narozením, v hříchu jsouc —
ó, neobnovuj v svojí bídu mou.
Já litovala. Nechtěj, abych zřela,
jak dítě mé v ty léčky upadá,
co i tam v ráji rodiče mu sklály.
Tím spokoj se, co jest. I bychomť my tak
bývali, ty bys teď spokojen byl! —

Adam

Své modlitby jsme skonali; nechť každý
k své práci přistoupí, ne obtížné,
ač potřebné. Zem mláda jest a ráda
nám dává plod svůj s malým namáháním.

Eva

Viz, Kaine, otec tvůj jak vesel jest
a odevzdán. Buď jako on!

(Odejdou Adam i Eva)

Zilla

               Ty nechceš,

můj bratře?

Abel

Proč bys nosil na čele

tu chmúř, jež neprospěje, leda vznítí
hněv Věčného?

Ada

               I na mne nevrazíš,

můj Kaine milený?

Kain

               Ne, Ado! Ne.

Rád byl bych samoten — jen krátký čas.
Mám, bratře, v srdci chorobu, však přejde.
Jdi napřed, Ábele — já za tebou.
Vy také, sestry, nemeškejte vzadu,
neb útlý cit váš drsna nesnese.
Jdu za vámi.

Ada

               Když ne, já vrátím se

tě hledat.

Abel

               Boží mír buď s tebou, bratře. —

(Odejdou Ada i…