Kain

George Gordon Byron

55 

Elektronická kniha: George Gordon Byron – Kain (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: byron01 Kategorie:

Popis

E-kniha George Gordon Byron: Kain

Anotace

 

O autorovi

George Gordon Byron

[22.1.1788-19.4.1824] Lord Geoge Gordon Byron byl významný anglický básník skotského původu, vedle Puškina je považován za největšího romantického básníka. Narodil se roku 1788 v Londýně. Pocházel z velice bohaté staré aristokratické rodiny. Otec, notorický pijan, prohýřil celý rodinný majetek. Nervově labilní matka jej střídavě zahrnovala láskou a výlevy vzteku. Byron vyrůstal v ústraní a jeho světem se staly knihy a...

George Gordon Byron: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

,

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Kain“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Předmluva

Následující scény zvou se „Mysterium“, obdobou se starým titulem přikládaným ku dramatům o podobných látkách, kterýmž říkali „Mysterie, neb Morality“. Spisovatel nikterak nedovolil sobě s látkou svou týchž svobod, které druhdy byly v obyčeji, jak každý čtenář může vidět, je-li dosti zvědav, aby obrátil se k oněm velmi profánním výtvorům, nechť v anglickém, francouzském, italském neb španělském jazyce. Spisovatel snažil se podržet řeč přiměřenou povahám svým; a kde tato (což bývá jen zřídka) vzata jest skutečně z Písma, podnikl změny tak malé, i slov, jak toho rytmus jen dovolit mohl. Čtenář vzpomene si, ana kniha Genesis nestanoví, že Eva pokoušena byla od démona, nýbrž od „hada“; a to pouze, poněvadž „had byl nejchytřejší ze všech živočichů polních“. Jakýkoli výklad rabínové a otcové církevní místu tomu dali, já beru slova, jak jich nalézám, a odpovídám s biskupem Watsonem v podobné příležitosti, když se proti němu, jakožto dohlížiteli škol Cambridgských, dokládali církevních otců: „Vizte knihu!“ — drže Písmo vzhůru. Musí se připomenout, že má nynější látka ta ničeho nemá co činit s Novým Zákonem, k němuž zde bez anachronismu hleděti se nemůže.

Básněmi o podobných látkách jsem za novější doby se nezabýval. Co mně bylo dvacet let, nečetl jsem Miltona[1] víc; však čítal jsem jej dříve tak často, že to činí as malý rozdíl. Gessnerovu[2] „Smrt Abela“ jsem nečetl od svého osmého roku, v Aberdeenu. Povšechný dojem vzpomínky mé je zalíbení; však z obsahu pamatuju si jen, že choť Kainova slula Mahala, a Abelova Thirza; v následujících řádkách nazval jsem je „Ada“ a „Zilla“, jména ženská, jež v Genesi se vyskytují. Jmenovaly se tak ženy Lamechovy; Kainova i Abelova nejsou uvedeny zejména.

Laskavý čtenář mějž na mysli, že (což málokdy se uvažuje) není žádné narážky na jakýs budoucí stav v knihách Mojžíšových, ba ani v Starém Zákoně vůbec. O důvodech tohoto znamenitého opomenutí nechť zprávu dá Warburtonovo[3] „Vyslanstvo Boží“; nechť dostatečna je čili nic, přece posud není lepší žádné. Předpokládal jsem tedy, že to Kainu něco nového, aniž bych byl, jak doufám, Svatého Písma překrucoval.

Co se týče mluvy Luciferovy, bylo mi zatěžko, aby on hovořil jako kněz o týchž věcech; než činil jsem, co jsem mohl, abych udržel ho v mezích du…