ČÁST TŘETÍ
Benton bydlil sám v malém, ale pohodlně zařízeném bytě ve West Endu v horním poschodí staromódní budovy se třemi byty pro staré mládence, které obsluhovali domovník a sluha. Snídaně se podávala v malé alkovně, do které vedly dveře z Bentonova obývacího pokoje.
Každé ráno v osm hodin (v neděli v devět) stálo jídlo na stole. Benton vstával v sedm třicet, vykoupal se, oholil a pak snídal v pyžamu a v županu.
V devět odcházel do továrny.
Jeho snídaně se skládala z obilných vloček s ředěným mlékem, z topinky, kousku másla a silné kávy; byla vždycky stejná. Když dojedl, zapálil si cigaretu a rozbalil noviny, které ležely na podnose sbaleny v těsnou ruličku. Do novin se podíval až po snídani, když se posadil do křesla, i tehdy, jestliže očekával důležité zprávy.
Onoho rána po smrti Blanche se Benton vykoupal, oholil a nasnídal se svým obvyklým vybledlým klidem. Po celý život se zabýval jenom dvěma ústředními zájmy: Blanche a penězi.
S Blanche se poprvé setkal na její svatbě, ačkoliv už předtím ji několikrát viděl na jevišti a na dálku se jí obdivoval. Wesley ho předem neupozornil, že se bude ženit, ačkoliv spolu pracovali jako partneři už řadu let. Společně vybudovali továrnu na letadla Wesley-Benton. Původně šlo o malý podnik spíše experimentálního charakteru, rozrostl se však do rozlohy sto šedesáti hektarů plochy, na níž stály dílny, rozjezdové dráhy a hangáry. Hnací silou podniku byl nepochybně Wesley, ale Bentonův příspěvek nebyl o nic méně důležitý. Svým tichým, nenápadným způsobem měl vynikající čich pro organizaci. Několika škrty pera dovedl proměnit chaos v efektivní pořádek. Uměl jednat s nepříjemnými partnery, usmířit podrážděné ministry, uklidnit nervózní a podezíravé bankéře.
Ujímal se drobných otravných úkolů, které přes svou malichernost byly velmi důležité. Zaskakoval všude tam, kde by Wesley pro svůj temperament ztroskotal.
Jejich partnerství bylo úspěšné, a pokud šlo o Wesleye, i výnosné, ačkoliv jeden druhého vůbec nesnášeli.
Benton nedokázal u sebe udržet peníze. Utrácel plnými hrstmi. Svůj podíl z výtěžků pravidelně prohrával v kartách nebo investoval do pochybných podniků; snadno se dal přemluvit, aby takto vyhazoval peníze.
Asi před šesti lety přišel Wesley do Bentonovy kanceláře a jakoby nic mu oznámil, že se žení.
Benton mu blahopřál a byl zvědav na nevěstu. Byl zvědav a zároveň se těšil, jak se svému partnerovi vysměje. Která žena na světě by si vzala chlapíka, jako je Wesley, učiněný psi čumák? Snad jenom nějaká šereda s kobylí hlavou, jejíž touha po světské slávě se vybíjela občas fotografii v časopisech Tatler nebo Sketch.
Benton takovými ženami opovrhoval.
Ale když ho Wesley představil Blanche, prožil Benton svůj největší šok.
Benton žil zhýralým způsobem života. Už ve škole o něm prohlásil přede všemi učitel, že Benton má tělo i duši samý šrám. Tehdy se zapletl do zvlášť nepříjemného skandálu a veřejně ho vyloučili ze školy. Ženy potřeboval tak naléhavě jako narkoman drogy. Obdivoval se Blanche, když ji viděl na jevišti.
V její blízkostí úplně roztál. Sotva strávil v její společnosti delší dobu, byl ji jakoby posedlý. Měla v sobě sexuální a živočišný magnetismus, který ho přímo uchvátil. Nebylo to jenom pomíjivé zaslepení, nebyla to jenom chlípná touha po hezké ženě.
Okouzlení ho zasáhlo mnohem hlouběji. Vniklo mu do krve jako jedovaté mikroby.
Byla to touha, která ho mučila.
Kdykoliv uslyšel její jméno, měl pocit, jako by se dusil; kdykoliv uslyšel její hlas, rozbušila se mu v uších krev.
Když se za války Wesley dobrovolně přihlásil do Královského letectva, Benton, který byl neschopen vojenské služby, neváhal jeho nepřítomnosti využít.
V té době už Blanche silně pila a Benton se k ní s radostí připojil jako vytrvalý kumpán. Na něho alkohol neúčinkoval, ale Blanche ničil duševně i tělesně.
Benton s překvapením zjišťoval, že jeho posedlost Blanche časem ani trochu neochabuje. I do jiných žen se zamilovával stejně vášnivě, ale ztrácel o ně zájem, jakmile došlo k int…
