François Charles Mauriac

Podpořte LD sdílením:

Share

[11.10.1885-1.9.1970]

Životopis

François Charles Mauriac byl významný francouzský romanopisec, esejista, dramatik, básník a novinář. V roce 1952 obdržel Nobelovu cenu za literaturu a je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností francouzské literatury 20. století. Mauriac byl součástí dlouhé tradice francouzských katolických spisovatelů, kteří se zaměřovali na duchovní, morální a psychologické aspekty lidské existence.

Ve své tvorbě Mauriac často zkoumal vnitřní konflikty a morální dilemata jednotlivců, často situované do křesťanského kontextu. Jeho romány se vyznačují hlubokou introspekcí postav a kritikou společnosti, zejména katolické Francie. Mezi jeho nejslavnější díla patří Thérese Desqueyroux (1927), Les Mal Aimés (1945) a Le Noud de viperes (1932).

Mauriacova práce se také zabývala politickými a náboženskými otázkami, včetně kritiky francouzské koloniální politiky a hlubokého zkoumání lidské duše v souvislosti s vírou a morálkou. Jeho literární styl, známý pro svou jemnost a psychologickou hloubku, ovlivnil nejen francouzskou, ale i světovou literaturu.

Dílo

Poezie

  • Sepjaté ruce (Les mains jointes, 1909)
  • Sbohem dospívání (Adieu à l’adolescence, 1911)
  • Bouře (Orages, 1925)

Romány

  • Dítě v řetězech (L’enfant chargé de chaînes, 1912)
  • Tóga praetexta (La robe prétexte, 1914)
  • Tělo a krev (La Chair et le Sang, 1920)
  • Přednostní postavení (Préseances, 1921)
  • Polibek malomocnému (Le baiser aux lépreux, 1922)
  • Proud ohně (Le Feluve de feu, 1923)
  • Genitrix (Genitrix, 1923)
  • Pustina lásky (Le désert de l’amour, 1924)
  • Tereza Desqueyrouxová (Thérèse Desqueyroux,, 1927)
  • Osudy (Destins, 1928)
  • Tři příběhy (Trois récits, 1929)
  • To, co bylo ztraceno (Ce qui était perdu, 1930)
  • Klubko zmijí (Le nœud de vipères, 1932)
  • Tajemství Frontenaků (Le mystère Frontenac, 1933)
  • Konec noci (La fin de la nuit, 1935)
  • Černí andělé (Les Anges Noirs, 1936)
  • Cesty k moři (Les chemins de la mer, 1939)
  • Farizejka (La pharisienne, 1941)
  • Umouněnec (Le sagouin, 1951)
  • Galigai (Galigaï, 1952)
  • Beránek (L’agneau, 1954)
  • Mládenec ze starých časů (Un adolescent d’autrefois, 1969)

Divadelní hry

  • Asmodée (Asmodée, 1938)
  • Nedostatečně milovaní (Les mals aimés, 1945)
  • Obcházení ďábla (Passage du malin, 1948)
  • Oheň na zemi (Le Feu sur la Terre, 1949)
  • Živá bolest (Le pain vivant, 1950)

Ostatní

  • Život Jeana Racina (La Vie de Jean Racine, 1928)
  • Román (Le Roman, 1928)
  • Bůh a mamon (Dieu et Mammon, 1929)
  • Voltaire a Pascal (Voltaire et centre Pascal, 1930)
  • Blaise Pascal a jeho sestra Jacqueline (Blaise Pascal et sa soeur Jacqueline, 1931)
  • Utrpení a štěstí křesťana (Souffrance et bonheur du chrétien, 1931)
  • Romanopisec a jeho postavy (Le Romancier et ses personnages, 1933)
  • Romantici a jejich osobnosti (Les romanciers et ses personnages, 1933)
  • Život Ježíšův (La Vie de Jésus, 1936)
  • Prchající domy (Les maisons fugitives, 1939)
  • Černý sešit (Le cahier noir, 1943)
  • O Proustovu žebru (Du côte de chez Proust, 1947)
  • Katolická slova (Paroles catholiques, 1954)
  • Zápisník (Bloc-notes (1952-1957), 1958)
  • Synové člověka (Les fils de l’homme, 1958)
  • Vzpomínky nitra (Mémoires intérieurs, 1959)
  • Nový zápisník 1958–60 (Le Nouveau Bloc-notes (1958–1960), 1961)
  • V co věřím (Ce que je crois, 1962)
  • De Gaulle (De Gaulle, 1964)
  • Nové vzpomínky nitra (Nouveaux mémoires intérieurs, 1965)
  • Politické paměti (Mémoires politiques, 1967)
  • Nový zápisník 1961–64 (Le Nouveau Bloc-notes (1961–1964), 1968)

Citáty

Čas je nejlepší učitel, bohužel nemá vždy ty nejlepší žáky.

Četba jsou otevřené dveře do kouzelného světa.

Státníci jsou chirurgové, jejich omyly jsou smrtelné.

Člověk se nesmí pokoušet vstoupit do života druhých proti jejich přání.

Milovat někoho znamená být jediným, kdo hledí na zázrak, jež je pro ostatní neviditelný.

Ach, dotěrnost těch bytostí, o které se naše srdce nezajímají a které si nás vybraly, ačkoli my jsme si je nevyvolili!

Není jediné lásky, jediného přátelství, které by prošlo naším osudem a navěky ho neovlivnilo.

V den, kdy přestanete hořet, mnozí zemřou chladem.

Všichni jsme byli hněteni a přehněteni těmi, kdo nás milovali, a pokud byli jen trochu důslední, jsme jejich dílem – dílem, které ostatně nepoznají a které nikdy není takové, jak o něm snili. Není jediné lásky, přátelství, které by prošlo našim osudem a navěky ho neovlivnilo.

Vzpomene-li si člověk na čas, kdy miloval, zdá se mu, že se mu od té doby už nic nezdařilo.

François Charles Mauriac

e-knihy

  • 29. 4. 2023