Uragán Ella (John Dann MacDonald)

Nancy McKayová pokaždé zle otekla, když ji štípl určitý druh hmyzu. Na hmyzí bodnutí byla alergická. Přes všechna opatření ji před třemi dny něco kouslo, asi nějaký pavouk. Aspoň ta žlutohnědá skvrna, která na ni sedla, nasvědčovala tomu, že by to mohl být pavouk. Často a hojně dům dezinfikovali, ale pavouk přesto nějak pronikl k Nancy do koupelny a tam na ni zaútočil. Ucítila píchnutí a vyděšeně zavolala Grega. Zjistil, že má k dispozici injekční stříkačku a digitalis a pak zavolal do kanceláře, že přijde později. Do práce odešel teprve tehdy, když bylo zřejmé, že reakce po bodnutí tentokrát nebude nijak prudká.

Nyní, kdy uplynuly tři dny od té nehody, následky píchnutí kulminovaly. Nancy od hlavy až k patě mírně otekla, na prsou a na břiše jí vyskočila vyrážka, napuchly jí do ruda oči a nepřetržitě jí teklo z nosu. Jindy to byla hezká štíhlá žena pravidelné postavy, tmavých vlasů, s rychlými ladnými pohyby. Greg si představoval, že takhle jako nyní asi vypadala, když jí byly tři nebo čtyři roky, kdy měla kulatý a mrzutý obličej. Položila lokty na stolek a oteklými prsty obou rukou svírala šálek s čajem.

„Dnes uzavřeme smlouvu na dvě E,“ oznámil jí.

„Říkáš to, jako bychom kupovali šampaňské nebo něco podobného. Ale já jsem z toho celá pryč. Div mi nepukne srdce.“

„Ale prosím tě, zlatíčko.“