Nedostatek důkazů (James Patterson)

Kapitola 29

„PŘEŽIJU TO,“ ujistil jsem Neda, když jsem se krčil vedle něho na schodech.

„Jo, to já nejspíš taky.“

Několik minut nato se už nad námi skláněli zdravotníci. Než dostali Neda z budovy, zdálo se, že palba ustala. Jak Ned vždycky říká: pět minut paniky a vzrušení.

Začala se sbíhat hlášení. Kapitán Moran osobně mě informoval o nejnovější situaci. Vypadalo to, že útok na heroinovou továrnu měl rozporuplné výsledky. Mnozí z nás měli pocit, že jsme tam neměli chodit tak brzy – ale to nebylo naše rozhodnutí. Na naší straně byli dva zranění – jeden policista a jeden příslušník JZR. Ned byl na cestě do nemocnice.

Ti v budově měli šest obětí včetně dvou mužů ze SWATu. Mezi mrtvými byla i sedmnáctiletá matka dvou dětí. Z nějakého důvodu neodešla s ostatními zaměstnanci laboratoře. Dívčin manžel zemřel také. Bylo mu šestnáct.

Něco po šesté ráno jsem se konečně dostal domů, zcela vyčerpaný. Měl jsem pocit, že se mi všechno kolem jen zdá.

A bylo hůř. V kuchyni na mě čekala Nana.