7
VRÁTIL JSEM SE NA ČAS O PÁR
let zpátky, abych vyprávěl o strýci Tiberiovi, ale když jsem jeho příběh rozvíjel až k době, kdy ho Augustus adoptoval, vlastně jsem hlavní vyprávění předběhl. Tyto příští kapitoly se teď pokusím věnovat přesnému sledu událostí, jak se odehrály mezi mým devátým a šestnáctým rokem. Bude to většinou záznam o zásnubách a sňatcích mezi námi, mladými šlechtici. Nejdřív dosáhl plnoletosti Germanicus – 30. září měl čtrnácté narozeniny, ale plnoletost se oslavovala vždycky v březnu. Podle zvyku vyšel časně ráno ověnčený z našeho domu na Palatiu naposled ustrojený do své chlapecké tógy s nachovým lemováním. Před ním běžely se zpěvem houfy dětí a rozhazovaly květiny, doprovázela ho družina jeho přátel z významných rodů a pak následoval početný zástup občanů podle hodností. Průvod sestoupil pomalu z pahorku, prošel přes Forum Romanum, kde lidé Germanika bouřlivě zdravili. V krátkém projevu za pozdravy poděkoval. Konečně se pak zástup hnul nahoru na Kapitolium, Tam čekali Augustus a Livia, aby ho uvítali, a Germanicus v chrámu obětoval Jupiterovi Kapitolskému Hromovládnému bílého býka a poprvé si oblékl bílou mužskou tógu. Já jsem se toho k svému velkému zklamání nesměl zúčastnit. Pěšky bych tam nedošel a nepůsobilo by dobrým dojmem, kdyby mě nesli v nosítkách. Z celého obřadu jsem tedy viděl jenom to, jak po návratu obětoval svou chlapeckou tógu a ozdoby domácím bůžkům a jak se ze schodů před domem rozhazovaly koláče a mince shromážděnému lidu.
Za rok se oženil. Augustus všemožně podporoval zákonodárstvím sňatky urozených. Říše se obrovsky rozrostla a potřebovala víc úředníků a vyšších důstojníků, než kolik se jich mohlo získat z řad patricijů, přestože se mezi ně přijímalo neustále i mnoho nových lidí z vrstev plebejů. Když si urození stěžovali na sprostý původ těch nových, Augustus jim podrážděně odpovídal, že se snaží vybírat ty nejméně sprosté. Lék proti tomu mají v rukou sami, říkal: ať každý muž a žena patricijského původu uzavřou sňatek v mládí a vychovají co největší rodinu. Augustus se stále víc obíral starostmi s neustále klesající porodností a počtem sňatků ve vládnoucích vrstvách.
Jednou, když si vznešený stav jezdecký, z něhož se vybírali senátoři, stěžoval na přísnost jeho zákonů proti svobodným mužům, dal celý stav shromáždit na Foru a tam k nim držel řeč. Když se všichni sešli, rozdělil je do dvou skupin: ženaté do jedné a neženaté do druhé. Svobodní tvořili daleko větší skupinu než ženatí a Augustus pronesl ke každé skupině zvláštní proslov. Nad neženatými se postupně tak rozlítil, že je nazýval hovady a lupiči a obrazně dokonce vrahy svých potomků. Tenkrát už byl Augustus stařec, svárlivý a vrtošivý, poněvadž si za ta dlouhá léta zvykl být v čele všeho dění. Ptal se jich, jestli snad nemají halucinace, že jsou vestálkami. Ale vestálky spí alespoň samy, a oni nedělají ani to. Nechtěli by laskavě vysvětlit, proč utrácejí celou svou mužnou sílu se špinavými otrokyněmi a ohavnými asijsko-řeckými nevěstkami, místo aby sdíleli lože se slušnými ženami své vlastní třídy a počali s nimi zdravé děti? A má-li věřit tomu, co se říká, provozují své noční hry častěji s individui jistého odporného řemesla, které ani nebude jmenovat, aby se neřeklo, že jeho existenci v Městě schvaluje, když o něm ví. Kdyby mohl prosadit svou, dal by takového muže, který se vyvléká ze svých společenských povinností a zároveň se oddává nemravným prostopášnostem, potrestat právě tak přísně jako vestálku, která zapomněla na svůj slib – pohřbít zaživa.
Nás ženaté, já byl tehdy už mezi nimi, chválil až do nebe a rozpínal k nám náruč, jako by nás chtěl obejmout. „Je vás jenom velice málo ve srovnání s obrovským počtem obyvatel Města. Je vás daleko méně než tamhletěch vašich druhů, kteří se zdráhají splnit své přirozené společenské povinnosti. Ale právě proto vás chválím tím víc a jsem vám dvojnásob vděčný, že jste uposlechli mých přání a udělali, co je ve vašich silách, abyste zalidnili stát. Budete-li dodržovat tyto…
