9
Časový trezor byl plný - místa k sezení beznadějně obsazená, a tak se v zadní části místnosti tísnily tři řady diváků.
Salvor Hardin si tuhle velkou sešlost v duchu srovnával s těmi několika muži, kteří se před třiceti lety stali svědky prvního zjevení Hariho Seldona. Tehdy jich tu bylo jenom šest - pět starých encyklopedistů, kteří už jsou dnes všichni po smrti, a on, mladý loutkový starosta. Onoho dne však s pomocí Yohanna Leea vymazal stigma "loutkovosti" ze svého úřadu.
Dnes bylo všechno jinak, a to ve všech ohledech. Na Seldona tu čekali všichni radní. On sám byl stále starostou, ovšem všemocným, a od drtivé porážky Anakreonu také nesmírně populárním. Když se vrátil z Anakreonu se zprávou o Wienisově smrti a novou smlouvou podepsanou roztřeseným Lepoldem, radní mu v novém hlasování zcela jednomyslně vyslovili důvěru. A když tento úspěch v rychlém sledu korunovaly podobné smlouvy se zástupci ostatních tří království - tyto smlouvy propůjčily Nadaci dostatečně silný vliv, aby napříště zabránila jakýmkoli pokusům o útok podobný tomu anakreonskému -, vděční občané uspořádali Hardinovi pochodňový průvod všemi ulicemi města Terminu. Tak hlasitého provolávání slávy se nedostalo ani Harimu Seldonovi.
Hardinovi zacukalo ve rtech. Takhle populární byl i po první krizi.
Na druhém konci místnosti Sef Sermak živě diskutoval s Lewisem Bortem a nijak se nezdálo, že by je nedávné události vyvedly z konceptu. Připojili se k hlasování o důvěře, v proslovech veřejně přiznávali svůj omyl, pěkně se omluvili za užití jistých slovních obratů, elegantně se odvolávali na to, že jednali jen podle svého nejlepšího vědomí a svědomí - a neprodleně zahájili novou kampaň Akční strany.
Yohann Lee zatahal Hardina za rukáv a významně ukázal na své hodinky.
Hardin k němu vzhlédl. "Ahoj, Yohanne. Pořád ještě zachmuřený? Co je to tentokrát?"
"Má se objevit za pět minut, ne?"
,Předpokládám, že ano. Naposledy se ukázal v pravé poledne."
"A co když se neukáže?"
"To mě budeš těmi svými obavami mořit celý život? Když se neukáže, tak se prostě neukáže."
Lee se zamračil a pomalu zavrtěl hlavou. "Jestli to bude fiasko, lítáme v dalším průšvihu. Pokud se nebudeme moct opřít o Seldona, bude Sermak moci začít od začátku. Požaduje okamžitý zábor všech Čtyř království a teritoriální expanzi - kterou by prosazoval silou, pokud to bude nutné. Už teď pro ni začíná sbírat hlasy."
"Já vím. Polykač ohně musí polykat oheň, i kdyby si měl zapálit střechu nad hlavou. A ty, Yohanne, se zase musíš trápit, i kdyby ses musel zabít, abys měl čím."
Lee by mu odpověděl, kdyby zrovna v tom okamžiku byl mocen slova. Světla zežloutla a potemněla. Lee ukázal na skleněnou krychli, jež vévodila půlce místnosti, a se zalapáním po dechu se zhroutil do židle.
Při pohledu na postavu - postavu na vozíčku! -, která teď zaplňovala krychli, se Hardin narovnal. Ze všech přítomných si jen on pamatoval, jak se tento člověk před několika desetiletími poprvé objevil. Tehdy byl on sám mladý a ta postava stará. Za ta léta ten člověk za sklem nezestárl ani o den, zato z Hardina už byl starý pán.
Ten člověk upíral svůj zrak přímo před sebe a rukama svíral knihu na klíně.
"Jsem Hari Seldon," ozval se tichý stařecký hlas.
V místnosti se rozhostilo bezdeché mlčení a Hari Seldon nenuceně navázal: "Dnes se tu zjevuji podruhé, ale přirozeně nemám ani tušení, zdali tu kdokoli z přítomných byl poprvé. Svými smysly ani nedokážu zjistit, zdali tu vůbec někdo je, ale na tom nesejde. Pokud jste překonali druhou krizi, musíte tu být, jiná možnost není. Pokud tu nejste, pak pro vás byla druhá krize příliš velkým soustem."
Podmanivě se usmál. "Ale o tom upřímně pochybuji, protože podle mých propočtů s pravděpodobností 98,4 procenta nenastane významnější odchylka od plánu.
Podle našich výpočtů jste právě dosáhli nadvlády nad barbarskými královstvími v bezprostředním okolí Nadace. A zatímco za první krize jste si je udrželi od těla nastolením rovnováhy sil, napodruhé jste proti světské moci nasad…
