sbírka

Naproti bordelu byl veliký dům stavitele, který postavil tuto čtvrť a po němž se jmenovala. Na dvoře bylo několik hromad prken a dříví. / Jinak byla celá ulice beze světla. Na bordelu byla lampička. / Srdce mi bušilo, neboť jsem se rozhodoval, mám-li, či nemám-li jít do bordelu. / Mohl jsem několikrát pohnout rukou a bylo by mne to na chvilku přešlo. Ale představa, že budu ležet na ženě, mne zdržovala od onanie. / Napadlo mne také: Co, když mne vyhodí? Ale s…

NEDĚLE ve stříbrném koloritu / Cukrářský pavilon s dětskými trumpetami věnčí ji / Za lesní ohradou srnečci v pomněnkách spí tu / Neděle den Jiřin Vojtěšek a Marií / PONDĚLÍ bývá liduprázdné / Najdete je ve výčepu s kořalkou / Toť byró v němž všecko vázne / Toť dopis s úřední obálkou / ÚTERÝ v modrém pyžama / Lehké melancholie rostou v květináči / Parník rozestřel nebe nad náma / Na večer harmonika s kytarou na pavlači pláčí / Den rolníků a zelinářek / mapě Ameriky podoben je ve své na…

Generálova choť v negližé / telefonuje mi z lůžka / V mém byró voní lanýže / jež přinesla jí služka / Mluvím a beze všech okolků / vstupuji do její vany / Pan generál piják na stolku / je rudými lampasy lemovaný / Rozhovor končí Naše astrály / se políbily v telefonní budce / a slečna z meziměstské centrály / mne drží nahého v ruce

Stýská se mi po tvém zamávání ruky, / kterým přeješ mi už z dálky dobrý den, / z dálky, z balkonu přes pouliční zvuky / aut a klaxonů, než vyjdeš ráno ven. / Stýská se mi po tvém jitřním pousmání, / po tvých očích, které přebrodily noc, / po tvém vykročení z domu, po tvé dlani, / s níž mně přicházíš tak vlídně na pomoc. / Stýská se mi po tvém ranním políbení, / při němž dotkne se mých úst, mých rtů tvůj ret, / po tvém polibku, jenž uvede mne v snění, / po tvém polibku, jenž voní…

Až bude navždy v míru žít, / v tom míru, který zajistil mu / Sovětský svaz a jeho lid, / až pozná jeho heroismus z filmů, / až pozná jeho heroismus z knih, / až pozná, čím byl všemu lidstvu Slovan, / až bude opěvovat zas jen sníh, / poněvadž zápas bude vybojován, / až všecko nepřátelství pomine, / pak naše v slunci narozené děti / budou Vám žehnat, Staline, / a všem nám trochu záviděti, / že směli jsme Vás zblízka znát, / že narodili jsme se časně, / že, maličtí, jsme směli psát / na Vás a …

Jsme jak dva delfíni, když spolu zápasí / na kyprém pobřeží, kam vyvrhla je bouře. / Jak chtěl bych vyčísti z tvé slastné grimasy, / kdy, kdy mě odvrhneš v své gigantické vzpouře! / Jak bědný trosečník držím tě za vlasy, / za tuto vzdušnou věc ze světla hvězd a z kouře. / Jsme vymršťováni ve fantastické souhře… / Tvé bělmo prosvítá opojně přes řasy. / Ještě jen okamžik a budem rozpolceni / jako strom za blesku, strom s obnaženou dření. / Kéž zastaví se čas – až do nekonečna…

Máš po sněžence bledou pleť, / však ústa po růži ti voní. / Jsou slova lásky monotónní, / co počít si mám s nimi teď. / když čekám na tvou odpověď / a zmaten pospíchám si pro ni? / Máš po sněžence bledou pleť, / však ústa po růži ti voní. / Jen nakonec mě nepodveď, / a strach, který ti oči cloní, / ať zmizí rychle, prosím, hleď, / jako ten sníh, co padal loni. / Máš po sněžence bledou pleť, / však ústa po růži ti voní. / Měl jsem ji na památku, / kdos drahý mi ji dal; / pak hrst růžových plátk…