romantické

„Vzácný pane,“ pravil Miroul, probouzeje mě nazítří ze spánku tuze nočními můrami a krví přerušovaného, „používání těžkého meče ve válce vám zmršilo vaše fechtování: shledával jsem, že jste pomalý a těžký při střetnutí s tou vosou. U všech rohatých, kterak ona mečem vládla! Jaká to ohromující hbitost! Tolik jsem se o vás třásl, že kdyby se vám nepovedl váš Jarnakův úder, byl bych jí vhodil nůž mezi ramena, třebas bych se vydal všanc nebezpečenství, že mi do smrti neodpustíte. Nicméně přemítaje o tom nemohu pochopit, proč se vás pokusila zhubit, dokud měla oba meče v rukou, kdyžtě přece tak znamenitě při šermu mečem vládla.“ / „Radost ze zrádlivosti, myslím,“ pravil jsem škrábaje se na hlavě, ježto mě …