próza

Ta kniha leží ve zvláštní kancelářičce v nádražní budově. Klíč od ní je prý „uložen o nádražního strážníka“, ale ve skutečnosti žádný nepotřebujete, protože ta komůrka je vždy odemčená. Takže stačí už jen knihu otevřít a číst: / „Velectěný pane! Zkouška pera!“ / K zápisu je připojena tlama s dlouhým nosem a růžky. Pod ní je napsáno: / „ Ty jsi obraz a já ne, ty jsi čuník a já ne. Tohleto je tlama tvoje.“ / „Přijížděje k této stanici a patře oknem do krajiny,…

Více
  • 13. 5. 2023

Noc. Varjenka, malá, asi třináctiletá chůva, houpe kolébkou a tichounce děťátku brouká: / „Spi, děťátko, spi, zavři očka svý…“ / Pod ikonou bliká zelený kahánek. Napříč místností se z kouta do kouta táhne šňůra, na které visí pleny a velké černé dámské kalhoty. Nad kahánkem svítí na stropě velká zelená skvrna, kdežto pleny a kalhoty vrhají dlouhé stíny na pec, na kolébku i na Varju. Když se kahánek rozbliká, skvrna i stíny ožívají a začínají povlávat…

Více
  • 13. 5. 2023

Třicet pět let pracuji ve starém papíře a to je moje love story. Třicet pět let lisuji starý papír a knihy, třicet pět let se umazávám literami, takže se podobám naučným slovníkům, kterých jsem za tu dobu vylisoval jistě třicet metráků, jsem džbán plný živé a mrtvé vody, stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky, jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky jsou moje a které jsem vyčetl, a tak za těch tř…

Více
  • 13. 5. 2023

Krásná Poldi, krásná Poldi, / otisky mědi / a připálená kadeři hvězd, / kterými jsem vás ověnčil, / lůžko vonící vůní routy / a svatebním veselím, / to nejkrásnější, co jsem kdy viděl, / tím vás ověšuji, / tedy vás sebe samou, / mrtvými věcmi hovořím s vámi, / když emailové džbánky padají z nebes, / když šílená luna / zrcadlí reflexi vašich reflexů / a vzduch je vámi umazán…

Více
  • 13. 5. 2023

Můj muž znal tak dobře ty svoje hospůdky že věděl ve které hospodě svítí okny dopolední slunce a věděl kde svítí slunce odpoledne a míval hospůdky ve kterých to odpolední slunce bylo to samé jako dopolední protože třeba taková hospůdka U Horkých tam už od osmi hodin svítilo ranní sluníčko a tady bývala a ještě je od rána plná hospoda protože tady mají dobré nejen pivo ale i ranní polévky a guláše a vůbec jídla která jsou vedena jako přesnídávky&h…

Více
  • 13. 5. 2023

Náhodou byl zrovna trh a ženská se zakousla do tlačenky, a tu náhle vyběhl ven doktorův pes a urval jí tlačenku i ret, a doktor Karafí jí musel koupit další tlačenku a přišít jí ret… Jednou jsem pozval jejího bratra na odpočinek na našem venkovském vzduchu, ale tak se opil slivovicí, že by býval umřel, kdybychom ho nezabalili do tvarohových obkladů … Řekl mi jednou řezník, povídal, že manželství je jako táhnout krávu po tenkém ledu…

Více
  • 13. 5. 2023

Kdysi se sláva žurnalisty dala symbolizovat velikým jménem Ernesta Hemingwaye. Celé jeho dílo, jeho stručný, věcný styl, mělo kořeny v reportážích, které posílal jako mladík do novin v Kansas City. Být žurnalistou znamenalo tehdy přiblížit se víc než kdokoli jiný skutečnosti, prolézat všechny její skryté kouty, špinit si s ní ruce. Hemingway byl pyšný, že jeho knihy jsou tak nízko u země samé i tak vysoko na nebi umění. / Když si Bernard říká v duc…

Více
  • 13. 5. 2023

Pes s dynamitem / Pes Julio žije na Italské straně Alp se dvěma pány. Ten starší je chromý dědeček, který už čtyři roky nevstal z postele. A ten mladší je vnuk, který se o něj stará. V tomto kraji je nedostatek jodu, a proto je vnuk tak trochu mišuge. Jednou vnukovi přišla předvolávka na léčení, a aby se pes neutrápil hlady, tak se rozhodne, že se psa zbaví. Jde s ním na kopec, přiváže ho ke stromu a na obojek mu připevní dynamit a zapálí ho. Myslí …

Více
  • 13. 5. 2023

Vím, že každou noc s tebou spí / Vlhké zvíře úzkosti / A olizuje tě trpkým jazykem tmy. / Ležíš jak zabitý válkou všedního dne / A na sklopeném očním víčku / Ubíhají znovu malá vraždění / Bez vrahů, jenom s vražděnými. / Vím, stěnami světa prosakuje / Tvůj křik osamělého vlka, jenž vyje strachy / Na bílé pusté pláni obklíčený sám sebou. / A když usíná noc a probouzí se den, / Ohmatáš prostěradlo, zvíře úzkosti je pryč, / Oblékneš vzduch zamíchaný kávou a mydlinkami / A vběhneš do nové…

Více
  • 13. 5. 2023

Byl pátek večer. Štěpán se měl jít představit. Štěpán povečeřel sekanou v menze a pak si dal pár piv v hospodě, která se jmenovala Špitálka. Pak Štěpán vyrazil k Irenině bytu. Bydlela blízko Hradčan. V maličkém bytě, který Irenčin tatínek svérázně přestavoval v naději, že z něj udělá byt mnohem větší. Už v momentě, když Štěpán zazvonil, cítil, že něco není úplně v pořádku. Jeho střeva bublala. Jeho střeva jako by vemlouvavě promlouvala, aby jim v…

Více
  • 13. 5. 2023

Slunce pálí, poblouzněný hukot / naplňuje rokli v horečce. / Práce vře a překypuje v rukou / jaru — růžolící děvečce. / Sníh má souchotiny, z žil mu prýští / liknavá a ubohoučká krev. / Hroty vidlí se však zdravě blyští, / životem a silou dme se chlév. / Tyto noci, tyto dny a přítmí! / Krůpěj o poledni — její chlad. / Povídavý potok — jeho rytmy. / Chudokrevný střechýl — jeho pád. / Stáje dokořán jsou otevřeny. / Holub klove oves v mokřinách, / z vonné mrvy stoupá ojíněný / doušek vzduchu, …

Více
  • 13. 5. 2023

Aussitôt que l’idée du Déluge se fut rassise, /    Un lièvre s’arrêta dans les sainfoins et les clochettes mouvantes, et dit sa prière à l’arc-en-ciel à travers la toile de l’araignée. /    Oh ! les pierres précieuses qui se cachaient, -les fleurs qui regardaient déjà. /    Dans la grande rue sale, les étals se dressèrent, et l’on tira les barques vers la mer étagée l&…

Více
  • 13. 5. 2023

„Tak vám přečtu, co nám přišlo seshora z divize,“ řekl nadporučík a dal se do čtení z cyklostylovaného papíru: „Útvarové skupiny a jejich kultpropové zajistí plnění závazku uzavřeného k prvnímu máji 1951 ke dnu Armády v plnění FO a PPOV konáním zkoušek FO. Zkoušky FO proběhnou u všech útvarů současně v týdnu od 9. do 16. září.“ / Na tomto místě se nadporučík odmlčel a zvedl významně zrak k rotnému, neboť týden, kdy se měly zkoušky konat, právě prob…

Více
  • 13. 5. 2023

Robert: / Komunista? Doma následovaly strašlivé výstupy, když vyšlo najevo, že vstoupil do strany. Když se rozhodl opustit starý, k zániku odsouzený svět a žít dál v tom novém, který teprve vznikal. Ale komunista? / A žije v něm skutečně? Tělem i duší? Rozumem i srdcem? Rozumem? Ano. Srdcem? Je vůbec aspoň něčím nový člověk? Znamená nový svět taky nového člověka? Tehdy, když se ve zlém rozešel s rodinou, myslel si, že má před sebou už jen cestu do bu…

Více
  • 13. 5. 2023

The wallpaper was old and stained, but faded pictures of doves still showed against the beige background. I put my ear to their delicate breasts. The voice came close; it was repeating a nasty, unintelligible litany of anger and irritation, of imperious, spit-polished, boot-shod hysterics. I recognized it. I couldn’t understand what he was saying, but I knew who it was talking behind the gentle doves in the next, equally beige hotel room: it was …

Více
  • 13. 5. 2023