filozofické

Špatná rozhodnutí jsou stejně důležitá a někdy i důležitější než / správná. / Lidé se většinou soustředí na jeden život a myslí si, že mimo něj neexistuje / nic důležitějšího. Přitom všechny vysněné situace a zdánlivě nesplnitelné / přání jsou stejně tak skutečné jako všechno ostatní. Rovina ostrosti závisí na / nás. / Takže jsme turisté! Netvoříme krajinu, jen si z ní vybíráme část, kterou / chceme vidět. / “Nic není určeno předem? Neexistuje tedy žádný osud?” / “Sam…

Více
  • 13. 5. 2023

Vše, co tě okouzluje, tě také vede a chrání. Když jsme vášnivě posedlí / něčím, co milujeme – plachetnice , letadla, myšlenky – kouzelná lavina před / námi vyhlazuje cestu, přizpůsobuje pravidla, důvod, rozkoly, přenáší nás přes / propasti, strachy, pochybnosti. Bez síly té lásky / jsme čluny v bezvětří na mořích nudy … / Jedna část z nás je vždycky pozorovatelem, a nehledě na to co se děje, / pozoruje. Dívá se na nás. Nestará se o to, jestli jsem šťas…

Více
  • 13. 5. 2023

Stejně jako mnohé jiné geniální osobnosti, i Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881), ruský spisovatel, žurnalista, politik a myslitel, se zjevil v přechodné etapě. Roku 1861 bylo v Rusku zrušeno nevolnictví a následoval pozvolný, značně komplikovaný, přechod ve společnost měšťanskou. / Doba, která zdaleka nepřinesla jednoznačné vítězství utlačovaným rolníkům, nýbrž ti se stali pouhými loutkami v rukou statkářů, kteří disponov… / Zatímco To…

Více
  • 13. 5. 2023

Věřím, že fantazie je silnější než vědění. / Že mýty mají větší moc než historie. / Že sny jsou mocnější než skutečnost. / Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. / Že smích je jediným lékem na zármutek. / A věřím, že láska je silnější než smrt. / Hra ‚Ukaž a vyprávěj‘ mě ve škole bavila ze všeho nejvíc – jako žáka i jako učitele. Ani přestávky, ani oběd, ale ta chvilka / vyhrazená každý týden na to, aby žáci do třídy přinesli nějakou svou důležitou věc, o které by po…

Více
  • 13. 5. 2023

I. / Nalevo širé zřím moře, / napravo táhne se dýna. / Příboj, jenž tříští se o břeh, / mi cosi připomíná. / Po písku omytém vlnou / reptaje nejdu a klna. / Zamyšlen tiše si šeptám. / Říkám si: devátá vlna! / II. / Vln osm potopí pouze, / vln osm přeskočí. / Vln osm vesele bije / do prsou, do očí. / Vln osm nemá té moci, / vln osm laškuje jen. / Vln osm nemůže zmoci, / devátá vezme tě v plen! / Devátá vlna smete, / s čím osm hrálo si, / devátá vlna nese, / však živé nenosí, / devátá vlna zavře / mdlá ústa navěky. / A…

Více
  • 13. 5. 2023

Pověz mi milostný příběh. / Nic, co jsi třeba někde slyšel nebo četl. Tvůj vlastní, prožitý. / Několik let jsem tohle říkal kamarádům i cizím lidem – nejprve ve své knížce ‚Ach jo‘ a později ve svých / novinových sloupcích. A dopisy jen pršely – psali mi mladí v bolestivé extázi první lásky, i staří z domova / důchodců, kteří vyškrabávali posvátné okamžiky z paměti; psali mi lidé, kteří si jako poklad navždy v srdci / uchovávají desetivteřinové setkání, a také …

Více
  • 13. 5. 2023

Nic se netrap, duše má, / že je život krátký, / nepátrej co Bůh ti dá / za hrobskými vrátky. / Bezkonečný světa kruh / točí se vždy vřele, / nesmrtelný jest tvůj duch / v nesmrtelném těle. / Co lid smrtí jmenuje, / není ještě konec, / umíráček jenom je / divadelní zvonec. / On tu jenom znamená, / kde jsou aktů meze, / kdy vystoupí opona, / kdy se dolů sveze. / Po aktu se vždy naspěch / herci jen přestrojí, / ale aktů věčný běh / nikdy neustojí. / Synku, radím tobě, / není stejno v hrobě, / nedávej se pochovati / n…

Více
  • 13. 5. 2023

Kdysi se sláva žurnalisty dala symbolizovat velikým jménem Ernesta Hemingwaye. Celé jeho dílo, jeho stručný, věcný styl, mělo kořeny v reportážích, které posílal jako mladík do novin v Kansas City. Být žurnalistou znamenalo tehdy přiblížit se víc než kdokoli jiný skutečnosti, prolézat všechny její skryté kouty, špinit si s ní ruce. Hemingway byl pyšný, že jeho knihy jsou tak nízko u země samé i tak vysoko na nebi umění. / Když si Bernard říká v duc…

Více
  • 13. 5. 2023

Richard Bach je vedle Exuperyho asi druhým / nejznámějším letcem–spisovatelem. Také jeho vedlo odpoutání se od země k otázkám / filozofickým, náboženským a lidským. Bachův Racek Jonathan Livingston (1972) se / u nás před lety objevil nejprve v samizdatech. Knížka Útěky z bezpečí vychází na / kvalitním papíře, v pěkné grafické úpravě, a v překladu Zory Šíchové (1997). / Péče vydavatele naznačuje, že se čtenář bude k Útěkům vracet. Autor a vypravěč / vystupuje v zaj…

Více
  • 13. 5. 2023

Alegorický román Mor je vlastně kronikou jakéhosi francouzského města Oranu, kolem roku 1940. Tato kniha pojednává o jedné velmi zvláštní a deprimující události. V tomto malém městečku se začínali objevovat na ulicích, v domech a v zahradách mrtvé krysy. Nikdo si jich ze začátku moc nevšímal, ale když se jejich množství neustále zvyšovalo, začaly se lidé bát infekce. Někteří lidé říkali, že je to jakýsi vzkaz od Boha. / Hlavní hrdina, doktor Bernard…

Více
  • 13. 5. 2023

Nejznámější dílo Alberta Camuse, které je složitou uměleckou transkripcí základní životní zkušenosti a svým vyzněním předznamenává poválečnou vlnu existencialismu. / Vypráví příběh drobného úředníka, který v Alžíru nešťastnou náhodou zabije Araba a je odsouzen nikoliv za to, že zabil člověka, ale proto, že podle výpovědi svědků neplakal na pohřbu své matky a je tedy porotou považován za člověka…

Více
  • 13. 5. 2023

Rozsáhlá, volně komponovaná, lyrickoepická skladba o čtyřech zpěvech. Childe-Haroldova pouť se pokládá za Byronovo vrcholné dílo. / Vydal F. Šimáček v Praze roku 1890. Z anglického originálu Childe Harold’s Pilgrimage přeložila Eliška Krásnohorská. Ve překladu z roku 1890 se vyskytuje mnoho historismů a také poetismů. / Hlavní postava, Šlechtic Childe Harold, představuje typického romantického hrdinu. Převažuje v něm pesimismus, cítí odpor k lidem. Avš…

Více
  • 13. 5. 2023

Krysař je podivný už tím, že nemá jméno. Jeho povoláním je vyvádět z měst krysy, které jdou za zvuky jeho píšťalky. Tak se dostane jednoho dne i do města Hammeln. Má odtud odvést krysy. Musí přitom hrát pokaždé na příšťalku a jít až k řece. Krysy jdou za ním a řeka je nakonec pohltí. Na břehu řeky u města Hammeln žije Jörgen Sepp. Je to hloupý chlapec, kterému se celé okolí posmívá. Krysař vykonal svou práci, ale radní mu za ni nechtěli zaplatit.…

Více
  • 13. 5. 2023

/ Díl první / Kníže cestuje ze Švýcarska, kde byl na léčení se svou psychickou chorobou. Po cestě do Petrohradu potkal ve vlaku Rogožina a Lebeděva. V Petrohradu se šel seznámit se svými velmi vzdálenými příbuznými – generálovými. Celkem si ho oblíbili. Bydlení si zajistil u Ganě. Ten na něho několikrát vyjel. Ke Gaňovi přišla znenadání Nastasja. Nikdo v jeho rodině ji neměl rád a proto se strhla pořádná mela. Do… / Díl druhý / Kníže se po půl roc…

Více
  • 13. 5. 2023

Poutník hledající smysl světa a bytí je provázen dvěma neodbytnými průvodci – Všezvědem Všudybudem a Mámení Mámilem. Každý máme na očích „brýle mámení“ se „skly domnění“ a rohovinou zvanou zvyk. Poutníkovi je nasadily „křivě jaksi“, může a chce se vlastníma očima dívat. Z pohledu z vysoké věže se svět podobá městu s okrouhlými hradbami s ulicemi a „ryňky“, jehož půdorys později autor sám i nakreslil. Lidé vstupují Branou života, ale vzápětí se Br…

Více
  • 13. 5. 2023