přeložil Tomáš Votava /   / Toto je původní novela, za kterou mi byla udělena cena Nebula na prvním, velmi formálním banketu sdružení amerických spisovatelů science fiction SFWA v klubu Overseas Press, a kterou jsem na podnět Damona Knighta rozšířil na román The Dream Master (Pán snů). Ten obsahuje některé motivy, které jsem psal velice rád, ovšem s ubíhajícím časem se mi zdá být lepší tato kratší verze. Je dějovější a svou přímostí a úsporností o…

Více
  • 13. 5. 2023

Po obědě jsem se ubytoval v malém hotelu, objednal si něco k pití a vešel pod sprchu. / Situace dnes vypadala mnohem lépe než včera. Senátor Brockden bude s tím, že se jeho obavy potvrdily, zcela určitě spokojen. Doktorka Leila Thackerová mi s milým úsměvem ve tváři řekne, že se zcela potvrdilo její podezření, sotva ji oznámím všechno to, co se mi podařilo zjistit. Byl jsem přesvědčen o tom, že bych jí to měl říct Zajímavé. Don bude určitě také trva…

Více
  • 13. 5. 2023

Tupá, pulzující bolest v rameni mu už nepůsobila takové problémy jako před nedávném. Díval se do houštin stínů, které míjel, přemýšleje o tom, zda bestie už tady na něho někde nečeká, aby na něho skočila. Věděl, že to je zcela nesmyslná obava, protože jasně viděl před sebou stopy. Konec konců, proč by se měla vracet a čekat někde v ukrytu, když mohla věnovat necelou vteřinu navíc a rozmačkat ho jako malinu, když se setkali? / Železný Medvěd zaklel. …

Více
  • 13. 5. 2023

Nalíčil je v celém Rondovalu a teď, když se den nachýlil, byl rozhodnut uložit se do zálohy a čekat, zda budou pasti fungovat a co se do nich polapí. V malém obývacím pokoji, kam předtím skoro vůbec nechodil, se usadil do středu své sítě a čekal. Nerozptyloval se ničím jiným, jen vlastními myšlenkami, ale to bylo v pořádku. Vlastně to bylo velmi příjemné. / Všude kolem něj se rozkládala vlákna – šedostříbrná, napjatá. Toho odpoledne je natáhl po cel…

Více
  • 13. 5. 2023

Po této debatě a Michaelově radě bylo nebezpečí odhalení daleko skutečnější a bližší než předtím, když jsem mluvil se strýčkem Axelem. Chtě nechtě jsem teď došel k poznání, že se jednoho dne ocitneme tváří v tvář skutečnému nebezpečí – žádnému malému ohýnku, který vzplane, zhasne a nikoho neohrozí. Věděl jsem o Michaelových vzrůstajících obavách v poslední době. Jako by cítil, že nám vypršela lhůta, a teď jsem měl najednou podobný pocit. Toho več…

Více
  • 13. 5. 2023

Přibližně tou dobou, kdy jsme se s Janet blížili k Traynu, stál poručík Alan Hughes po boku velitele hasičů Norrise na silnici k Oppley. Sledovali, jak se jeden z hasičů snažil zachytit dlouhým hákem zhrouceného muže ze sanitky. Konečně se mu podařilo hák zaklesnout a začal tělo přitahovat. Vlekl ho po asfaltu asi půldruhého metru – a pak se znenadání dosud nehybný muž posadil a zaklel. / Alan měl pocit, že krásnější slova jakživ neslyšel. Drásavou …

Více
  • 13. 5. 2023

Takto neslavně skončil Projekt lorda Foxfielda. Než se ale celá záležitost uzavřela, bylo třeba ještě vykonat několik věcí. Například jsme museli absolvovat celou sérii vysvětlování. První pohovor, který vedl podplukovník Jaye, velitel monitorovací stanice na Oahomu, může posloužit jako prototyp mnoha dalších, které následovaly. Nedalo se říct, že by nám nevěřil – koneckonců měl přesvědčivý důkaz ve vlastním poddůstojníkovi, který zrovna ležel v …

Více
  • 13. 5. 2023

Ten den odpoledne se objevil jakýsi mladý muž, který se představil jako pracovník listu Hindmere and District Courier. Mary s ním byla rychle hotova. Ano, viděla – četla ty nesmysly o andělu strážném a velice ji překvapilo, že noviny takovou nehoráznost vůbec stiskly. Matthew chodil na plavání, ale nedokázal se zbavit strachu z vody. Došlo prostě k tomu, že ve chvíli akutního nebezpečí věděl, co by měl dělat, aby plaval; dělal pohyby, které ho kd…

Více
  • 13. 5. 2023

Abych se tlupě z Café Royal bezpečně vyhnul, vzal jsem to postranní ulicí do Soha; chtěl jsem vyjít znovu na Regent Street o něco výše. Snad to byl hlad, co vyhánělo z domovů stále víc a více lidí. Ať už to bylo cokoliv, zjistil jsem, že místa, do nichž jsem teď vstoupil, jsou nejživější ze všech, která jsem od svého odchodu z nemocnice spatřil. Na chodnících a v úzkých uličkách docházelo co chvíli ke srážkám a k dovršení zmatku těch, kdo se tudy…

Více
  • 13. 5. 2023

17.7.1998 /   / Vítejte v starém dobrém Old Heap City. Vlastně ani ne tak dobrém, jako starém. Mám dojem že my dva jsme se už někde potkali, ale jen tak pro pořádek, jmenuji se Mike M. Dexter. / Zapálil jsem si cigaretu a pokračoval ve studiu komplikovaného obrazce ze rzi a zčernalé barvy na dveřích. Ještě nedávno to byly ty nejmodernější (taky pěkně drahé) a svým technologickým způsobem nádherné pancéřové dveře. Exploze předimenzované časované nálo…

Více
  • 13. 5. 2023

Do Joudzou jsme dorazili za dva dny bez dalších problémů. Buď nás nepronásledovali, nebo jsme na ně byli příliš rychlí a nebo to zařídil Fill, který celé dva dny na něčem neustále pracoval. / Náš prapor se v Joudzou usídlil v jediné místní škole a přilehlých budovách. Místní děti měly proto neplánované prázdniny. Jako seržant jsem měl nárok na vlastní kutloch. Původně to vlastně byl kabinet historie. Společnost mi v něm dělaly jen stovky knih v pol…

Více
  • 13. 5. 2023

Taxi mě vyložilo v nejbližším městě. Bylo osm hodin. Vystoupil jsem na namátkou zvoleném nároží, zaplatil a asi dvacet minut šel pěšky. Pak jsem se zastavil v jedné jídelně. Zalezl jsem do boxu a dal si džus, pár vajec, topinku, slaninu a tři šálky kafe – ta slanina byla až moc tučná. / Strávil jsem u snídaně dobrou hodinu a potom jsem vyrazil dál. Objevil jsem obchod s textilem a čekal, až v půl desáté otevřou. / Koupil jsem si kalhoty, tři sportovní …

Více
  • 13. 5. 2023

Napjal jsem všechny síly, abych zadržel jeho ruku, ale náhle se zastavila sama. Jakási jiná ruka pevně zadržela Gérardovu paži! / Využil jsem situace a odkutálel se bleskem pryč. Pohlédl jsem na místo zápasu. Byl to Ganelon, kdo třímal zmítajícího se Gérarda, který se marně snažil vyprostit. / „Nepleť se do toho, Ganelone,“ zavrčel. / „Běž pryč, Corwine!“ vykřikl Ganelon. „Jdi pro Kámen rozhodnutí!“ / Konečně se Gérard vztyčil. Ganelon levým hákem zasáhl jeh…

Více
  • 13. 5. 2023

O tom mém očistci v New Yorku: byl jsem v něm patnáct let. / Z Německa jsem zmizel na konci II. světové války. Znovu jsem se, nepoznán, objevil v Greenwich Village. Najal jsem si tam tísnivý podkrovní byt, kde ve stěnách šramotily a pištěly krysy. Obýval jsem ten byt ještě před měsícem, pak jsem byl odvezen k soudu do Izraele. Jedna věc byla na mém krysím podkroví příjemná: zadní okno vedlo do malého soukromého parčíku, do malého Ráje, tvořeného spo…

Více
  • 13. 5. 2023

„Nejspíš mě tam nahoře má někdo rád.“ / MALACHI CONSTANT /   / Dneska už každý ví, jak nalézt smysl života v sobě samém. / Ale lidstvo nebylo vždy tak šťastné. Před necelým stoletím mužové a ženy neměli snadný přístup do tajemných bludišť v sobě samých. / Nedokázali pojmenovat ani jedinou z třiapadesáti bran duše. / Jarmareční náboženství byla ve flóru. / Lidstvo, nevědomo si pravd utajených v nitru každé lidské bytosti, upíralo zraky ven – dralo se do vnějšího …

Více
  • 13. 5. 2023