Smaž hada jak chceš, nebude z něho úhoř. / Která kráva nejvíce řičí, nejméně mléka dává. / Štěstí se trousí, neštěstí sype. / Kdo koho miluje, vad jeho nepozoruje. / Nechval, kmotře, hodů, až z nich pojedeš se ctí domů. / Nenarodil se ten, kdo by se líbil všem. / Starý má smrt před očima, mladý za zády. / Jaké prase, taký kvík, jaký národ, taký zvyk. / Děvče do dvanácti češ, do šestnácti střez, po šestnácti děkuj tomu, kdo vyvede dceru z domu. / Nezahazuj starého šatu, dok…

Více
  • 13. 5. 2023

„Jeníčku můj milý! / jste všecken opilý. / Zůstaňte tu u nás, / já dám pozor na vás.“ / Andulka usnula, / pozoru nedala. / On šel domů přece, / utopil se v řece. / Zůstalo znamení, / klobouk na sroubení. / Andulka jej vzala, / šla domů, plakala. / Pase ovčák, pase ovce / v pěkném zeleném klobouce, / pase na kopečku / v březovém háječku. / Pod dubem tu znenadání / dvě panenky stály, / ovčák jim dal dobrý večer, / ony se mu smály. / Jedna byla celá bílá / jako holubička, / druhá k němu švitořila / jako vlaštovička: / „…

Více
  • 13. 5. 2023

V jedné vesnici byla stará děvečka, jménem Káča. Měla chaloupku, zahradu a k tomu ještě pár zlatých peněz, ale kdyby byla celá v zlatě seděla, nebyl by si ji ani ten nejchudší chasník vzal, protože byla jako čert zlá a hubatá. / Měla starou matku, a leckdy posluhu potřebovala, ale kdyby byl mohl někoho krejcar spasit a ona dukáty platila, nebyl by jí toho nejmenšího udělal, protože se hned pro každé slovo soudila a vadila, až to bylo na deset honů s…

Více
  • 13. 5. 2023

Povídka vypráví o chudém pastýři Jakubovi a jeho jediné dceři Báře. Bára rychle rostla, do školy chodila jen v zimě, protože na jaře musela pást husy a kravky. Nikdo ve vsi ji neměl rád, protože si mysleli že je divá. Jediný, kdo jí měl rád byla její kamarádka Eliška, ale ta na tři roky odjela do Prahy ke své tetičce. Tu dobu bylo Báře velmi smutno, ale přišel den kdy se Eliška vrátila. Obě se navzájem obdivovaly jak se změnily a opět se staly ve…

Více
  • 13. 5. 2023