Jess /   / Noc se prazvláštně vyšinula, hodiny donekonečna splývaly a přelévaly se. Jess nikdy neviděla nikoho, komu by bylo takhle strašně zle. Nepokoušela se spát. Zírala na omyvatelné karamelově hnědé stěny karavanu, trochu si četla, občas zaklimbala. Pan Nicholls vedle ní sténal, sem tam se zvedl, odšoural se na záchod a zase se přišoural zpátky. Zavřela dveře k dětem a čekala…

Více
  • 11. 6. 2025

  / Na couvajícího koně je zázračný pohled, / který uchvátí každého přihlížejícího, / starého či mladého. /   / XENOFÓN: O JEZDECTVÍ, 350 PŘ. N. L. /   / Srpen /   / Vlak v 6.47 na Liverpool Street byl plný k prasknutí. V tuhle ranní hodinu to bylo nezvyklé. Natasha Macauleyová se posadila – už teď jí bylo navzdory rannímu chladu vedro – a tiše se omluvila paní, která si kvůli ní musela…

Více
  • 11. 6. 2025

Květen byl podivný měsíc. Noviny i televize byly plné zpráv na téma „právo na smrt“. Nějaká žena trpící degenerativním onemocněním žádala, aby bylo zákonem stanoveno, že její manžel nebude stíhán za to, že ji doprovodí do Dignitas, až už své utrpení nebude moci snést. A nějaký mladý fotbalista přesvědčil své rodiče, aby ho tam vzali, a spáchal sebevraždu. Vložila se do toho policie. / Mělo se o tom…

Více
  • 11. 6. 2025

Ellie Haworthová má život snů. To si často opakuje, když se probudí s kocovinou z přemíry bílého vína a v duši ji zabolí smutek, v dokonalém bytečku, v němž za její nepřítomnosti nikdo nenadělá nepořádek. (Tajně by si přála mít kočku, ale bojí se, že by to bylo příliš velké klišé.) Bez problémů si udržuje místo v sekci publicistiky v celostátních novinách, má poslušné vlasy, štíhlé tělo… / …

Více
  • 11. 6. 2025

Komu: KatrinaClark@scottsherwinbarker.com / Od: BusyBee@gmail.com /   / To je super fotka, Trino! Fakt krásná. Líbí se mi skoro tolik jako ty čtyři, cos poslala včera. Ne, nejvíc se mi pořád líbí ta, cos poslala v úterý. Jak jste tam všichni tři v parku. Jo, Eddie má fakt nádherný oči. A Ty vypadáš moc šťastně. Mám velkou radost. / Pokud jde o Tvůj další dotaz: jo, podle mě je možná trochu brzo, abys…

Více
  • 11. 6. 2025

Kathleen /   / Dělala jsem zrovna oběd pro Hannu, když jsem zaslechla, jak práskly dveře. To v tomhle domě není nic neobvyklého, když tu máme psa, předpubertální slečnu a hosty, kteří se buď narodili ve stodole, nebo si myslí, že za nimi dveře zavře mořský vánek. Ale teď praštily prastaré dveře do zárubní tak prudce a pak Mike – který rozhodně není žádný drobek – vydusal rozzuřeně po schodech, které bral…

Více
  • 11. 6. 2025

Dvakrát jsem Lily poslala zprávu. Poprvé jsem jí poděkovala za to, co dokázala na střeše. To je taková nádhera. Škoda že jsi mi o tom neřekla. O den později jsem jí napsala, že mě mrzí, jak se to mezi námi zkomplikovalo, a že kdyby si ještě někdy chtěla popovídat o Willovi, ráda jí odpovím, na cokoli se zeptá. Přidala jsem ještě, že doufám, že se zajede podívat k panu Traynorovi na…

Více
  • 11. 6. 2025

Duncan bydlel v zařízeném pokoji u staré Skotky nedaleko univerzity v Otagu. Nejdřív chodil na přednášky z práv, ale nakonec se rozhodl pro studium medicíny. To bylo odjakživa jeho velké přání – a teď už se konečně chtěl vydat vlastní cestou. Jeho rodný otec by ho rád viděl jako soudce, zatímco ten druhý, u kterého vyrůstal, jako obchodníka s pryskyřicí kauri. Stane se tím, co si sám vysnil. / Od té doby, co se…

Více
  • 11. 6. 2025

Selma pořád zamilovaně pošilhávala do kolébky, kterou jí darovala paní Buchanová. Stará dáma kdysi nechala tento skvostný kus zhotovit od uměleckého truhláře pro svou dceru, ale dítě zemřelo a kolébka skončila na půdě. Selma nechtěla tak drahocenný dar přijmout, jenže paní Buchanová na tom trvala. Stará dáma se i jinak chovala jako pravá babička, dítě neustále rozmazlovala a pořád se nad holčičkou… / …

Více
  • 11. 6. 2025

Kancelář je prázdná, přesně jak čekal. Vpadne do dveří, prastaré zářivky na stropě se trhaně rozblikají a on zamíří přímo do své pracovny. Tam se začne přehrabovat v hromadách složek a spisů na stole a nedbá na to, že z nich na podlahu vypadávají papíry. Konečně najde, co hledal. Rozsvítí stolní lampu, položí před sebe fotokopii článku z časopisu a uhladí ji dlaněmi. / „Ať to není pravda,“ mumlá…

Více
  • 11. 6. 2025

Den po Vánocích Everett usedl k počítači, připojil se k internetu a plný energie ze setkání s Maggii začal pokoušet štěstí. Znal různé speciální vyhledávače, které mu mohly pomoct najít, co potřeboval. Naťukal potřebné zadání a na monitoru se mu objevil dotazník. Pečlivě vyplnil všechny kolonky, přestože mnohé musel nechat prázdné. Jméno, datum a místo narození, základní informace o rodičích,…

Více
  • 7. 3. 2025

Oddával je kněz a rabín jim požehnal. Všechny děti stály kolem nich. Byly to jejich první společné děti a oba věděli, že mnohé z nich s nimi zůstanou. A při troše štěstí budou mít i vlastní děti, ačkoli on nikdy nezapomene na své ztracené syny. Amadea tedy nakonec přece jen přijala sliby, ty, které chtěla přijmout, byť byly jiné, než kdysi předpokládala. Život se všemi svými odbočkami, strachy a bolestmi…

Více
  • 7. 3. 2025

  / 1 / Když se Ratliff, cestující se šicími stroji, zase jednou blížil k vesnici, na voze v oné bedně podobající se psí boudě tentokrát starší hrací skříňku a sadu zbrusu nových zubů k bránám, ještě z továrny svázaných drátem, uviděl u kůlu plotu podřimovat starého bělouše, stojícího na třech nohou, a za okamžik nato samotného Willa Varnera, jak sedí na úpatí kostrbatého trávníku v přerostlé…

Více
  • 2. 3. 2025

CHARLES MALLISON /   / Ať už to, co podle Ratliffa pan Snopes chtěl, bylo cokoliv, to, s čím začal strejček Gavin, ničemu, trvám moc nepomohlo. A tentokrát to maminka nemohla ani svíst na slečnu Melisandru Backusovou, poněvadž slečna Melisandra už byla vdaná, za jednoho chlapíka, který nepocházel od nás, ale o kterém všichni kromě madame Melisandry věděli (i když jsme nikdy nezjistili, jestli to věděl i její otec,…

Více
  • 2. 3. 2025

V. K. RATLIFF /   / A tak byl volnej. Splel se nejenom svý sirény, ale dokonce se zbavil i svý schovanky, co mu, jak zjistil, Eula odkázala. Zeptal jsem se ho tehdy: „Grinnich Village?“ a on odpověděl: / „Ano. Koutek, který nemá žádné faktické hranice a kam mladí lidi každého stáří do devadesáti let jezdí hledat své sny, je pro ni v New Yorku.“ Ale já jsem odpověděl: / „Takovej koutek by byla mohla najít i v Missippi,…

Více
  • 2. 3. 2025