První poválečné jaro na horním Donu bylo výjimečně přívětivé a hlásilo se neodbytně. Koncem března zavál od Azovského moře teplý vítr a ve dvou dnech byly písčiny na levém břehu Donu dočista holé, úvaly a žleby ve stepi přetékaly nabobtnalým sněhem, stepní říčky prolomily led a divoce zavířily; cesty byly téměř úplně nesjízdné. / A v tom špatném čase, kdy se nedalo nikam jet, měl jsem cestu do…

Více
  • 2. 3. 2025

Štepán přistoupil ke Grigorijovi, chytil se za třmen a pevně se přitiskl ke koňovu zpocenému boku. / „Tak jak se máš, Grigoriji?” / „Dobře.” / „Co si vlastně myslíš? Co?” / „Co bych si měl myslit?” / „Cizí ženu jsi svedl a… žiješ si s ní?” / „Pusť ten třmen!” / „Neboj se… nebudu se prát.” / „Já se nebojím, pusť!” Grigorij zvýšil hlas a pod očima mu vyskočil ruměnec. / „Dneska se s tebou rvát nebudu,…

Více
  • 2. 3. 2025

Když kaledinci pocuchali revoluční kozácké oddíly, Donský revoluční výbor, který byl donucen přesídlit do Millerova, poslal vedoucímu válečných operací proti Kaledinovi a kontrarevoluční Ukrajinské radě prohlášení tohoto obsahu: /   / CHARKOV,19. LEDNA 1918. Z LUGANSKA, Č. 449 18 HOD 20 MIN DONSKÝ KOZÁCKÝ VOJENSKÝ REVOLUČNÍ VÝBOR VÁS ŽÁDÁ, ABYSTE ODEVZDAL RADĚ LIDOVÝCH KOMISAŘŮ V PETROHRADĚ TUTO REZOLUCI…

Více
  • 2. 3. 2025

Druhého dne po návratu ze Singina odjel Koševoj do Věšenské, aby zjistil, kdy bude schůze komunistické buňky. On, Ivan Alexejevič, Jemeljan, Davydka a Filka se rozhodli vstoupit do strany. / Miška vezl s sebou poslední část zbraní odevzdaných kozáky, pak kulomet, který nalezli ve škole na dvoře, a Štokmanův dopis předsedovi okresního revolučního výboru. Cestou do Věšenské vyplašili na louce zajíce. Za války se…

Více
  • 2. 3. 2025

Té noci se u chutoru Malý Gromčenok dostal přes Don na prámech sbitých z prken a klád krasnoarmejský pluk. / Úplně překvapil gromkovskou setninu, neboť většina kozáků té noci hýřila. K večeru přišly do pozic setniny ženy kozáků. Přinesly jídlo a ve džbánech a vědrech domácí pálenku. K půlnoci byli všichni opilí. Ze zemljanek se ozýval zpěv, opilé ženské výskání, mužský smích a hvízdání… Dvacet…

Více
  • 2. 3. 2025

Krematóriá č. III a IV boli hotové na určený termín a od januára 1943 do konca toho istého roku všetky štyri krematóriá pracovali plnou parou. / V decembri roku 1943 som bol vymenovaný za inšpektora koncentračných táborov. Opustil som Osvienčim a rodinu som odviezol do Berlína. Avšak do Osvienčimu som sa ešte vrátil a strávil som tam časť leta 1944, aby som pomohol svojmu nástupcovi rozriešiť problémy, spojené so…

Více
  • 24. 12. 2024

K poslední středověké válce v Itálii došlo v letech 1943 až 1944. Na pevnostní města na velkých ostrozích, s kterými se sváděly boje už od osmého století, se bezohledně vrhaly armády nových králů. Kolem skalnatých výchozů se věčně přenášela nosítka a byly tu zmasakrované vinice, kde jste objevili, pokud jste pod vyježděnými kolejemi od tanků kopali dost hluboko, krvavou sekeru…

Více
  • 16. 9. 2024

Jednoho dne se na rakouském konzulátu v Moskvě objevil cizinec v černé kožené bundě, v roztrhaných botách, se strništěm v brunátném a tvrdě vykrojeném obličeji, ve staré kožešinové čepici, která vypadala ještě starší, než byla, protože venku svítilo první teplé březnové slunce. Padala dvěma širokými okny na hnědou dřevěnou zábranu, za níž seděl úředník a ozařoval barevné prospekty salcburských a…

Více
  • 16. 9. 2024

Po úsvitu zaskočil Mac do slepičího výběhu a našel tam tři vajíčka. Udělal z nich omeletu, naplnil ji troškou rýže, kterou měl schovanou od včerejška, a navoněl stroužkem česneku. / Odnesl to Petrovi, vzbudil ho a počkal si, až všechno sní. / Náhle do baráku vrazil Spence. / „Chlapi!“ křičel. „Do tábora přišla nějaká pošta!“ / Macovi se stáhlo hrdlo. Panebože, ať je tam dopis pro mne! / Nebyl tam žádný. / Pro deset…

Více
  • 14. 9. 2024

Zatímco jsem se zaobíral logickým vysvětlením záhady, která mě dovedla na opuštěné letiště, dorazili jsme k důstojnické kantýně. Můj hostitel zastavil přede dveřmi a oba jsme vystoupili z vozu. Pronikavé světlo nad vstupní halou oslňovalo a vykusovalo z mlhy desku se znakem Královských vzdušných sil umístěnou přímo nad vchodem. Stálo na ní RAF STANICE MINTON. Na druhé, menší desce byl zase nápis.… / …

Více
  • 22. 3. 2024

  / Tři muži SAS pochodovali usilovně po celý zbytek noci. / Udržovali svůj krok cestou nahoru i dolů a to znamenalo, že Don Walker, který neměl žádný tlumok a byl v dobré fyzické formě, byl úplně vyčerpaný a lapal po vzduchu. / Někdy již padal na kolena, a byl si vědom, že pak by již nevstal, jenže i smrt by byla pro něj příjemnější než nekonečná bolest v každém svalu. / Jakmile k tomu docházelo, okamžitě…

Více
  • 22. 3. 2024

Cyklus osmi povídek, kde námětem jsou osudy lidí ze zapadlé beskydské vesnice Želary v době první republiky. / Zrcadlo ve větru / Do vesničky Želary přichází Vojta Zálešák, který svým návratem vzbuzuje obavy a vzrušení. Největší strach má místní myslivec Machala, jenž jej dostal do vězení a očekává mstu. Dále se seznamujeme s místní kořenářkou Luckou Vojíčkovou, která bdí nad všemi strastmi a nemocemi obyvatel Želar. Během bouřky, jež se rozpoutá, vbíh…

Více
  • 13. 5. 2023

… Vzhledem k existující situaci v Itálii … jste zmocněn podávat čas od času návrhy na ulehčení podmínek příměří, aby se Italům v mezích jejich schopností umožnilo vést válku proti Německu … Budete všemi uskutečnitelnými způsoby podporovat energické využití italských ozbrojených sil pod vaším vedením proti Německu. / Pokyn prezidenta Roosevelta a ministerského předsedy Churchilla vrchnímu veliteli ve Středomoří /   / V Itálii zřídkakdy přestával…

Více
  • 13. 5. 2023

V oddílu začíná ruch. Zde uvnitř jsou kouty, hrany, pach, teplo, prostor a hranice — zde jsou snědé, ošlehané tváře, v nich lesklé skvrny očí, páchne to tu po zemi, potu, krvi a uniformách — venku však se kolem štve svět, neurčitě v dusání vlaku, a zůstává za námi, pořád dál, svět zákopu a kráterů, tmy a hrůzy, už je to jen vír za okny, jenž nás už nemůže zachvátit. / Kdosi začíná zpívat. Další se přidávají. Už zpívají všichni, celý oddíl, sousední …

Více
  • 13. 5. 2023

Stáli u domovních dveří. Vítr se utišil, a mlha zase zhoustla. / „Kdy se musíš vrátit?“ zeptala se Alžběta. „Za dva týdny?“ / „Tak přibližně,“ / „To je brzo.“ / „Je to brzo, a je to ještě velmi dlouho. To se mění každým okamžikem, čas ve válce je jiný než v míru. Víš to jistě taky; tady je teď právě tak fronta jako venku.“ / „Není to totéž.“ / „Je. A dnes večer byl můj první skutečný den dovolené. Bůh žehnej Marabuovi a Reuterovi a tvým zlatým šatům a tomu vínu.“ / „…

Více
  • 13. 5. 2023