Na poslední chvíli se rozhodli, že svatba proběhne ve večerním. Všechny tři ženy budou mít dlouhé toalety, stejně jako pět nebo šest Miminých kamarádek, které pozvala. Muži si oblečou smokinky. Ženich vypadal šarmantně s červeným motýlkem a rubínovými manžetovými knoflíčky, které patřívaly jeho dědečkovi. Jeff se k všeobecnému potěšení nabídl, že povede nevěstu, a Mimi návrh s povděkem…

Více
  • 7. 3. 2025

Být otcem dítěte je ta nejpřirozenější věc na světě. Ale stát se otcem, když je potomkovi osm let pryč, je zcela mimořádná, ošemetná situace. Ód plenek, od prvních krůčků utváří se totiž mezi mámou, tátou a potomkem zcela zvláštní řád. Bez ohledu na to, jestli je dobrý nebo špatný, je to řád velmi praktický, neboť každý ze členů rodiny ví alespoň přibližně, na čem je. Luboš v tomto ohledu…

Více
  • 29. 10. 2024

Anna byla úplně promočená a bez odporu si nechala napustit vanu horké vody, a když se převlékla do teplého županu, zaplavil ji hřejivý pocit, že večer nezůstane sama. Nikdy se matce příliš nesvěřovala, ale dnes byla ráda, že se bude moci alespoň vypovídat. Svým způsobem, přemýšlela Anna při večeři, člověk ji musí obdivovat. Dovede dirigovat sestry, pacienty i doktory, a přitom sama si bere šestnáctky a…

Více
  • 29. 10. 2024

  / Čerstvý horský průzračný vzduch jako by dokázal vymést z duše všechny stíny a obavy. / Kolem desáté už slunce stálo vysoko na obloze a opíralo se s takovou silou do sněhové pláně, až oči bolely. Kateřina táhla dvě velké tašky a bořila se do sněhu. Ve vyšlapané stopě ji následovala Dáša. V duchu si musela přiznat, že její včerejší posedlost šplhat se na chalupu v noci byla naprosto nesmyslná. I teď s…

Více
  • 29. 10. 2024

  / Anna byla vděčná, že se život vrátil hned v pondělí do normálních kolejí. Z divadla zaskočila rovnou do čistírny, nechala si udělat duplikát klíčů od bytu, koupila cukr na zavařování a až se vrátí z třídní schůzky, čekají ji doma dvě tašky švestek, které jim děda s Bertou naložili do auta před odjezdem z chalupy. / Vzpomněla si na to léto, kdy spolu s Vaškem a Lubošem prožívali první společné…

Více
  • 29. 10. 2024

Chvíli je měřil pohledem – jako by uvažoval, má-li promluvit – či nemá. / „A že vám hanba není!“ řekl konečně a postavil se proti všem. / „Hanba? Jaká hanba? A proč hanba?“ zvedali se sedláci. / „Ano hanba – hanba proto, že tak dychtíte po krvi, hoříte zrovna touhou slyšet, jak naši vyhráli – kolik jich pobili – postříleli – koni pošlapali – a to jste křesťané? Až zlost máte, křivě podezříváte – na cti utrháte, když s vámi netáhne kdekdo za jeden provaz..…

Více
  • 13. 5. 2023

Příběhy a zážitky vesnických dětí od Šimona Jindřicha Baara se pozvolna stávají školní četbou. Všichni, kdo si tuto knihu přečtou, pochopí proč. / Osu celého vyprávění vytvářejí dvě dětské postavičky, Hanýžka Králová a Martínek Klika. Zažívají radostné i chmurné chvilky. Přestože jsou nerozluční kamarádi, dostávají se často do sporů, které vyplývají z hrdé povahy chodského člověka. Od útlého mládí musí pilně pracovat, každý má svou povinnost. To vše…

Více
  • 13. 5. 2023

„Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“ /   / Příběh se odehrává na konci 18. století na anglickém venkově. Hlavní hrdinka Elizabeth Bennetová je dcerou muže velice chytrého, společensky vzdělaného a své ženě oddaného. Paní Bennetová je žena spíše hloupější, bez společenského cítění a jediné, o co se zajímá, je to, aby dobře provdala svých pět dcer. Dvě nejmladší dcery, Lydia a Ki…

Více
  • 13. 5. 2023

Osm dialogů, jak je autorka sama nazývá, vznikalo v průběhu celé druhé poloviny dvacátého století. Dialogy představují autorku jako vášnivou diskutérku, která má na věci jasný názor: „Svým nosem se dotýkáme zrcadla, v němž se odráží naše lidské slabosti, pochybnosti, touhy a pokrytectví.“ / V těchto nevšedních komorních dramatech dokázala autorka zachytit lidskou ubohost, touhy, které doprovází náš život a upozornit na chyby ve společnosti. / Děj se od…

Více
  • 13. 5. 2023

Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním a která zde nachází hluboký milostný vzt…

Více
  • 13. 5. 2023

Pávek s aktovkou v ruce kráčí do práce. Když míjí Otíkovu chalupu, závozníkova klátivá postava se k němu nepřipojí. Pávek se zastaví a hvízdne, z domu však nikdo nevyjde. Pokračuje tedy v cestě sám. / Ani u auta Otík nečeká. / Nemám závozníka, člověče, – řekne, odmykaje dveře kabiny. / Buď stávkuje, nebo se voběsil, – odpoví ze sousedního auta řidič Turek a nepřiměřeně se tomu směje. / Pávek tedy vyjede sám. / Nákladní auto zastaví před Otíkovou chalupou. Řidič…

Více
  • 13. 5. 2023

kdy Emil vytáhl Idičku na vlajkový stožár /   /   / V neděli 10. června měli mít na Kočindě hostinu. Z Javorova i odjinud čekali spoustu hostí. Emilova maminka už několik dní předem vařila, pekla a smažila. / „Tohle nás přijde zpropadeně draho,“ říkal tatínek. „Ale když se má slavit, tak pořádně. Žádné škudlení. Ačkoliv ty karbanátky by snad mohly být trochu menší.“ / „Dělám je takové, jaké mají být. Akorát velké, akorát kulaté a akorát usmažené,“ ned…

Více
  • 13. 5. 2023

Jsou dvě věci které, závidím Brittě a Anně. Zaprvé je to dědeček. Dědeček říká, že když je nás dětí tady v Bullerbynu tak málo, tak že může docela dobře být dědečkem nás všech. Ale / Anna pokaždé říká: / „Ano, je to možné. Ale doopravdy, doopravdy jsi jenom můj dědeček. A taky Brittin, samozřejmě!“ / A když jsme u dědečka a čteme mu noviny, tak mu vždycky / Anna sedí na klíně a on jí říká pořád jenom „děvenko“. / Nechápu, jak to dokáže, rozeznat Annu od nás ost…

Více
  • 13. 5. 2023