OSMÉHO DUBNA 1928 /   / Den se probouzel pochmurný a mrazivý, postupující stěna šedivého světla od severovýchodu jako by se nerozpouštěla ve vlhkost, nýbrž rozpadala do malinkých, vzteklých částiček podobných zrníčkům prachu, která se Dilsey, když otevřela dveře a objevila se na prahu své chatrče, zabodávala ze strany do masa jako jehličky, a dorážela na ni jako nějaká substance, jež má spíš charakter ne…

Více
  • 2. 3. 2025

Problémy, které nás teď v Denveru čekaly, byly zcela jiného rázu než kdysi v sedmačtyřicátém. Buď jsme mohli sehnat další auťák v cestovní kanceláři a jet rovnou dál, anebo tu několik dní pobýt, obrazit pár barů a porozhlídnout se po Deanově otci. / Oba jsme byli ztahaní a špinaví. V jedné restauraci jsme si zašli na záchod. Stál jsem u mušle a močil a Dean se prese mě nemohl dostat k umyvadlu. Uťal jsem to a…

Více
  • 22. 8. 2024

Jak docílit toho, aby si někdo připadal jako idiot? – Stále znova a znova mu / předkládejte všechny ty chvíle, kdy se choval, mluvil a cítil jako idiot, a / pořád dokola, libovolný počet příkladů, krmených do kombinací hebké počítačky, / nastavené tak, aby vyhledávala víc a víc děrných štítků a krmila ho dál a dál / představami stupidity, zármutku a hnusu, apatie a smrti – Nahrávky zanechávají / elektromagnetické předlohy – To znamená, že libovolná situace, kte…

Více
  • 13. 5. 2023

Droga je buněčnou rovnicí, která narkomana učí faktům majícím obecnou platnost. Užívání drog mě toho hodně / naučilo: viděl jsem život odměřovaný očními kapátky s roztokem morfia. Zažil jsem mučivou deprivaci / abstinenčních příznkaků při nedostatku drogy a rozkoš úlevy, když buňky, žíznivé po droze, sály z jehly. / Možná je veškerá rozkoš pouze úlevou. Naučil jsem se buněčnému stoicismu, kterému droga feťáka učí. / Viděl jsem celu plnou feťáků v absťáku, ka…

Více
  • 13. 5. 2023

Tento román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980. Kniha byla přeložena do němčiny, francouzštiny, švédštiny, maďarštiny… / Román Český snář tvoří deníkové zápisy, které si Ludvík Vaculík vedl v průběhu jednoho roku – od ledna 1979 do února 1980. Jde o text mnohovrstvý – lze jej číst jako svědectví o životě intelektuálů pronásledovaných komunistickým režimem, jako filozofující úvahu o životě, jako milostný…

Více
  • 13. 5. 2023

V surrealistickém roce / nosičů reklam a těch kdo se sluní na písku / suchých slunečnic a řinčících telefonů / ochočení politici s partajními předáky / předváděli se jako obvykle / v pilinových manéžích svých cirkusů / kde akrobati a lidské dělové koule / plnily vzduch jako křik / když tu nějaký chladnokrevný klaun / stiskl spoušť nejedlého hřibu / a neslyšná nedělní puma / spadla / a zastihla presidenta na modlitbách / u devatenácté golfové jamky / Ó bylo jaro / kožešinového listí a kobalt…

Více
  • 13. 5. 2023

Cítím, jak se venku poldové stahují, uvědomují si ty jejich šachy, jak nasazují ty své ďábelské práskače a spokojeně si pobrukují nad lžičkou a / kapátkem, které jsem odhodil na Washington Square; přeskakuju turniket a po železných schodech dvě patra dolů, abych chytil áčko ven z města… / Mladý, dobře vypadající nakrátko ostříhaný teplouš jak z Harvardu, typ reklamního úředníka, mi podržel dveře. Zjevně jsem to, co si představuje pod / pojmem osobnost. …

Více
  • 13. 5. 2023

KAPITÁN MISSION SI přes rameno přehodil dvouhlavňovou křesadlovku, kterou měl vždy nabitou dvěma kulemi. K pasu si připevnil pochvu s námořnickým tesákem. Pak vzal své zavazadlo a kráčel kolonií, zastavuje se chvílemi na kus řeči s tím či oním osadníkem. / Podařilo se jim najít vynikající rudý cihlářský jíl a budovali nyní jednopatrové cihlové stavby s verandami v patře, podpírané sloupy z mohutných kmenů tropických stromů. Budovy navazovaly jedna n…

Více
  • 13. 5. 2023