Ani list se nezachvívá, / v keři pták spí, můra v trávě, / západ hoří v celé slávě, / v srdci jenom touha zpívá. / V keři pták spí, můra v trávě, / v alej stín za stínem splývá, / v srdci jenom touha zpívá, / vzpomínky se budí v hlavě. / V alej stín za stínem splývá, / v stromech hoří slunce žhavě, / vzpomínky se budí v hlavě … / Tak jsem toužil odjakživa! / V stromech hoří slunce žhavě, / starý hrot se v srdce vrývá. / Tak jsem toužil odjakživa, / před lety jak nyní právě. / Starý hrot se v…

Více
  • 13. 5. 2023

Ční vpravo komín továrny / jak pozvednutý prst / a z nízké pod ním kovárny / dští jisker žhavých hrst. / Ty cestou mou se míhají / jak hvězdné jepice, / se stíhají a sbíhají / a hasnou záříce. / A nové v těsném chomáči / jdou vzápětí zas jim, / co kraj se do tmy obláčí, / spjat v saze, kouř a dým. / Na prahu chaty u dveří / hra stínů mlhavá, / máť ve komínu zášeří / své dítě uspává. / Jak jisker déšť se nachýlí, / zřím mladou její tvář, / když osvětlí ji ve chvíli / ta přelétavá zář. / Z té jedné světlé v…

Více
  • 13. 5. 2023

Někde sýček zaskuhral, / nocí se to neslo dál, / byl v tom velký, velký žal. / Jedna nota — kdo ji chyt? / rozvířila ve mně cit, / nemoh jsem se utišit. / Jedna nota, noci hlas. / Sýčka máme každý v nás. / Jak jej přehlušit? Zní zas. / Jedna nota. — Aťsi zní, / celý žití taj spí v ní, / první vzlyk — i poslední.

Více
  • 13. 5. 2023

Tuto poetickou pohádkovou hru uvedlo Národní divadlo v Praze roku v roce 1984. Od té doby patří ke klenotům české dramatické tvorby a dočkala se řady inscenací. Diváci ji mají spojenu i s hudbou Josefa Suka a určitě vzpomenou i na Weiglovo působivé televizní zpracování. / Postavy: / Stojmír – král tatranský / Runa – krutá žena Stojmíra / Prija, Živa, Mahulena – dcery Runy a Stojmíra / Radúz – královic v Maguře / královna Nyola – Radúzova matka / Radovid – starý Radúz…

Více
  • 13. 5. 2023