Ukázky

Cedil slova mezi zuby, obrácen k Maigretovi zády, s obličejem skoro přitisknutým na okenní tabulku. / „Když jsem ji tu dneska ráno zahlédl, ptal jsem se v duchu, proč ji sem přivedli. Cestou do Javelu mi strážmistr Lucas tu histori pověděl. A sotva jsem se vrátil do kanceláře, tak se dovídám, že je mrtvá.“ / Maigret se posadil a řekl pomalu: / „Neuvědomil jsem si, že se jmenuješ Albert.“ / „Pan Lucas ji neměl pouštět jen tak samotnou a bez dohledu po tom, co…

DŮM POHYBUJÍCÍCH SE PŘEDMĚTŮ / Bylo půl osmé. V šéfově kanceláři vyndal Maigret mechanicky hodinky z kapsičky u vesty s úlevným a zároveň unaveným povzdechem tělnatého člověka na sklonku horkého červencového dne. Potom natáhl ruku a posbíral spisy po mahagonovém stole. Vyčalouněné dveře se za ním zavřely a prošel předpokojem. Nikdo neseděl v červených křeslech. Starý kancelářský zřízenec trůnil ve své zasklené kukani. Dlouhatánská šedivá a zároveň s…

Hora pokrývek se vzdula jako mořská vlna, zpod ní se vynořila paže, na polštáři se objevil červený, potem se lesknoucí obličej a nevrlý hlas zabručel: „Podej mi teploměr.“ A paní Maigretová, která šila u okna, na němž rozhrnula krajkové záclony, aby v soumraku líp viděla, s povzdechem vstala a otočila vypínačem. / „Myslela jsem, že spíš. Není to ani půl hodiny, co sis měřil teplotu.“ / Odevzdaně, poučena zkušeností, že tomu hromotluckému manželovi nemá…

Angličané mají v sobě něco dobrého. Francouzský kolega by asi neodolal a na místě pana Pyka by zaznamenal ránu. Maigret nebyl zvlášť rýpavý, ale cožpak necítil právě před chvílí potřebu udělat narážku na splachovač, který inspektor Scotland Yardu spouštěl v noci tak často? / Možná, že včera popíjeli více než oba chtěli. Každopádně to bylo dost neočekávané. Byli stále tři: Maigret, Pyke a Žožo. Maigret dopíjel svou kávu. Pan Pyke se v plavkách postav…

„Máte telefon?“ / Otázka byla směšná, Maigret ji vyslovil bezmyšlenkovitě, neboť aparát viděl na zemi uprostřed místnosti asi metr od mrtvého těla. / „Proboha vás prosím.,“ zašeptal jeho společník, opírající se o dveře. Bylo vidět, že je na konci sil. Komisař se také nezlobil, že odchází z této místnosti, kde pach smrti byl nesnesitelný. / Vystrčil mladého muže z bytu, zavřel za sebou dveře a chviličku mu to trvalo, než si znovu uvědomil skutečný svět. / Dět…

Bylo uklidňující opustit kanceláře, jejichž dveře bez ustání bouchaly za pobíhajícími inspektory, kde bez ustání vyzváněly všechny telefony najednou; Maigret stoupal po prázdném schodišti k vrcholu Justičního paláce, kde sídlily laboratoře a trestní rejstřík. / Byla už skoro tma a na špatně osvětleném schodišti, které se podobalo schodišti v tajemném hradu, předcházel Maigreta jeho obrovský stín. / V rohu podkrovní místnosti Moers se zeleným štítkem na…

Za tři minuty pět. Na obrovském plánu Paříže, který zabírá celou jednu stěnu, zazářil bílý kotouček. Telefonista odložil housku se salámem a zasunul kolíček do jedné z tisíce zástrček telefonní centrály. / „Haló?… Čtrnáctka?… Posíláte výjezdovku?“ / Maigret stojí na slunci, otírá si čelo a snaží se tvářit co možná lhostejně. Telefonista něco zavrčel, vytáhl kolíček, znovu si vzal housku a zamumlal k Maigretovi: „Opilec.“ / Je srpen. Paříž je cítit asfalte…