SKOČIL sem, ach, bratři moji, a dopadnul tvrdě na chodník, ale ne­odkejhal sem to, ne ne. Kdybych to odkejhal, nebyl bych tady, abych vám psal to, co tady píšu. Vypadá to, že ten skok nebyl z dostatečný výšky, aby mě zabil. Ale zlomil sem si záda a zápěstí a fútky, a než sem padnul do bezvědomí, cítil sem strašnou bolest, bratři, a shora na mě hleděly šokovaný a překvapený fejsy hjumaníků na ulici. A těsně předtím, než přišo bezvědomí, lukoval se…

Více
  • 13. 5. 2023

Valentine / „Děti?“ / „Bratr a sestra. Pětkrát pronikli do sítí – píšou pro společnosti, které jim platí za členství a tak dál. Trvalo nám zatraceně dlouho, než jsme je vystopovali.“ / „Proč se skrývají?“ / „Může za tím být všelicos. Ale nejsamozřejmějším důvodem je jejich věk. Chlapci je čtrnáct, děvčeti dvanáct.“ / „Který z nich je Démosthenés?“ / „Děvče. Je mu dvanáct.“ / „Omluvte mě, já si opravdu nemyslím, že je to směšné, ale musím se tomu smát. Celý ten čas js…

Více
  • 13. 5. 2023

Tato kniha není pokračování v pravém slova smyslu, neboť začíná přibližně ve stejném místě jako Enderova hra a také téměř ve stejném okamžiku končí. Ve skutečnosti je to tentýž příběh, s mnoha stejnými postavami a místy děje, pouze vyprávěný z jiného pohledu. Těžko se rozhodnout, jak mu říkat. Doprovodný román? Paralelní román? Možná „paralaxa“, pokud by se mi podařilo prosadit tento vědecký termín do literatury. / Za ideálních okolností by tato kni…

Více
  • 13. 5. 2023

Dul, sluha pana Bartona, dorazil do Gillu přede mnou. To se dalo čekat. Ale neuvědomil jsem si, že jestli Dul zaslechl z našeho rozhovoru tolik, že nás chtěl otrávit, určitě zaslechl dost, aby pochopil, že jsem Lanik Mueller. / Uvěřili mu? Tušili, že Lanik Mueller přežil a po dvou letech se vynořil z Ku Kueje? Možná by o tom nejdřív pochybovali, ale jakmile by se o tom dozvěděla Mwabao Mawa, byl by pochybnostem konec. Vzpomněla by si, že mne v Jones…

Více
  • 13. 5. 2023

Do zakázané pouště zírají kamery a sledují frontovou linii boje tak krutého, že se protivníci ani nemohou dohodnout, jak ho nazvat. / Jedna strana mluví o válce a ohrožení bezpočtu nevinných životů. / Druhá tvrdí, že žádné oběti nejsou. / Podezíravé otočné kamery tedy bedlivě střeží terén před vetřelci. Na vrcholcích pahorků a v neškodných haldách kamení bdí maskovaná čidla. Číhají i v rourách pod silnicí, aby nepropásla nenáviděného nepřítele. Nějakou do…

Více
  • 13. 5. 2023

Celý projekt byl pod přísným utajením. Vládní psychiatři se domnívali, že by lidstvo nevydrželo další zklamání. Obávali se epidemie Hlubokých depresí a někteří se nám dokonce v přípravách expedice snažili zabránit. / Naštěstí si světová rada vzpomněla na dávný slib. My, astro-v nauti pro daleký vesmír, jsme se zavázali, že přestaneme s lety do kosmu, které vyvolávaly klamné naděje. Na oplátku byly vyslány do vesmíru miliardy automatických sond…

Více
  • 13. 5. 2023

16 / Den přečkali ve starém zříceném železobetonovém bunkru, zarostlém trním a plevelnou travou. Před Osudovou válkou to zřejmě byla skrýš nějakého survivalisty, ceněná jako oko v hlavě. Teď to však byla rozvalina, pobořená, poznamenaná kulkami a vydrancovaná. / Kdysi, ještě před válkou, Gordon někde četl, že jsou v zemi místa plná takovýchhle úkrytů a do nich shromažďují zásoby lidé, kteří se baví úvahami o zániku společnosti a fantazírováním, co budo…

Více
  • 13. 5. 2023

6 / „Myslel jsem, že nám ty plachty mají pomáhat!“ vrčel Arth, když táhl vozík. Vzadu zase tlačil Dennis. / „Tak to asi nefunguje! Ne každý dobrý nápad musí vyjít. Zažaluj mě!“ / Tlačili káru vzhůru do strmého svahu, až konečně dosáhli dlouhého rovného úseku, kde si mohli odpočinout. Dennis si otřel pot z čela a naznačil Linnoře, aby si zase nasedla. / „Dokážu ještě chvilku jít, Dennisi. Skutečně.“ Linnora vypadala rozhněvaně, že je nucena se vézt a přitom s…

Více
  • 13. 5. 2023

Myslím si, že by nikdo nedokázal říci, kdy to vlastně začalo. Zprvu to vypadalo jako smrtelná choroba, Tucty, možná celé stovky lidí byly pohřbeny, nebo poslány do krematorií, než se přišlo na to, co to vlastně pomalé koma (či jak se říkalo „pomkom“) je. / Tahle pseudosmrt udeřila naprosto neočekávaně. Neexistoval žádný příznak, žádný varovný symptom, který by ji signalizoval předem. / Její oběti byly často nalezeny v posteli, na první pohled spící, al…

Více
  • 13. 5. 2023

1. / KONEC VELRYBÍHO SNU / „Makakai, jsi připravená?“ / Tichého vrnění motorů a ventilů kovového kokonu si Jacob nevšímal. Ležel klidně. Voda jemně šplouchala proti baňatému nosu jeho mechanické velryby. Čekal na odpověď. / Ještě jednou zkontroloval titěrné kontrolky na displeji přílby. Ano, rádio bylo v pořádku. Obyvatelka druhé waldo velryby, napůl ponořené jen několik metrů od něj, slyšela každé slovo. / Dnes byla voda výjimečně průzračná. Pohlédl pod sebe a…

Více
  • 13. 5. 2023

Teutonští knězi byli slavnostně odění do rudé a černé barvy, jejich róby se leskly zlatem a stříbrem. Z vysokých přileb se zdvíhala platinová orlí křídla, pochodovali kolem velkého kruhu ze vztyčených kamenů a odříkávali cosi v jazyce, který zněl trochu jako němčina, ale Chris věděl, že je mnohem, mnohem starší. / Vedle plápolající hranice stál oltář, pokrytý rytinami rozšklebených dračích tlam. Kotouče dýmu stoupaly a unášely vzhůru k úplňku jasné…

Více
  • 13. 5. 2023

Nová jména / Dostali se do podivných modravých krajin a dali jim svá jména. Byl tu Hinkstonův potok a Lustigovo zákoutí a Blackova řeka a Driscollův háj a Peregrinovy hory a Wilderovo město, zkrátka jména lidí a věcí, které lidé dělali. Místo, kde Marťané zabili první Pozemšťany, se jmenovalo Rudé město, protože mělo co dělat s krví. A tam, kde byla zničena Druhá expedice, se to jmenovalo Druhý pokus a na každém dalším místě, kde muži shodili z rake…

Více
  • 13. 5. 2023

SÍTO A PÍSEK / Četli celé dlouhé odpoledne, zatímco na tichý dům se lil z nebe listopadový déšť. Seděli v hale, protože bez oranžových a žlutých konfet a ohňostrojů na stěnách, bez žen v zlatých protkávaných šatech a bez mužů v černém sametu, kteří ze stříbrných cylindrů vytahují padesátikilové králíky, se zdál salon strašně prázdný. Bylo v něm jako po vymření a Mildred tam neustále zklamaně nahlížela, zatímco Montag chodil sem tam, sedal si chvílem…

Více
  • 13. 5. 2023

Říjnový národ / Jedině díky chladnému výdechu smrtelně bledého pasažéra obyvatelé Podzimního domu zakusili rozkošné zamrazení, setřásli prastaré metafory ukryté v podkrovních lebkách a rozhodli se sejít na ještě větším setkání Říjnového národa. / Teď, když bylo po Shromáždění, dospěly sem jisté hrozivé skutečnosti. Jednu chvíli byl strom holý bez listí v podzimním větru a pak, v okamžení, problémy se v hroznech rozvěsily po větvích vzhůru nohama, mával…

Více
  • 13. 5. 2023

Dlouho stáli na prudkém slunci a dívali se na lesklé ciferníky svých starodávných, železničářsky přesných hodinek, zatímco stíny se pod nimi chvěly a zpod jejich dírkovaných letních klobouků se lil pot. Když si odkryli hlavy, aby si otřeli svá zbrázděná a zarudlá čela, jejich vlasy byly bílé a zcela promáčené jako něco, co nebylo léta na slunci. Jeden z mužů to komentoval tím, že se jeho boty cítí jako dva pecny upečeného chleba, a potom unaveně …

Více
  • 13. 5. 2023