Pozemšťané, nemějte z nás obavy. Přicházíme v míru – a proč také ne? Jsme totiž vaši vzdálení bratranci, kdysi jsme tady žili společně s vámi. / Až se opět shledáme, od tohoto okamžiku už za pouhých pár hodin, poznáte nás. Přibližujeme se ke Sluneční soustavě téměř stejně rychle jako tahle rádiová relace. Vaše slunce už dominuje obloze před námi. Je to slunce, o které se před deseti miliony let dělili naši předkové s vašimi. Jsme stejní lidé jako vy…

Více
  • 13. 5. 2023

Do Vatikánu nám zbývají tři tisíce světelných let. Kdysi jsem věřil, že Vesmír nemá větší moc než víra, stejně jako jsem věřil, že nebe hlásá slávu díla božího. Teď jsem prohlédl to dílo a má víra je plná pochyb. Hledím na svatý kříž, zavěšený na stěně kabiny nad počítačem šesté generace, a poprvé ve svém životě přemítám, zda to není pouze prázdný symbol. / Ještě jsem o tom nikomu neřekl, ale pravda se utajit nedá. Fakta jsou všem na očích, zaznamen…

Více
  • 13. 5. 2023

Louis Martin se probudil v pooperačním pokoji a nejprve měl dojem, jako by mu někdo spálil krk letlampou. Už dříve ho bolelo v krku, ale nikdy se to ani trochu nepřiblížilo bolesti, kterou cítil, když se ted po operaci pokusil polknout. A aby to bylo ještě horší, v ústech měl sucho jako na Sahaře. / Sestra, která se zničehonic objevila u jeho postele, řekla, že bolest je dúsledkem endotracheální trubice, kterou mu anesteziolog vsunul před operací do…

Více
  • 13. 5. 2023

„PROMIŇTE,“ řekl Jack Stapleton s falešnou zdvořilostí snědému pákistánskému taxikáři. / „Vylezl byste laskavě z vozu. abychom si mohli pořádně promluvit?“ / Jack narážel na skutečnost, že se před něj taxikář na křižovatce Šestačtyřicáté ulice a Druhé avenue bezostyšně nacpal. Na oplátku mu, když oba zastavili na rohu Čtyřiačtyřicáté na červenou, kopl do dveří taxíku. Jack seděl na horském kole, na němž denně dojížděl do práce. / Tenhle dnešní ranní konfl…

Více
  • 13. 5. 2023

8. BŘEZNA 1997, 16:40 / BATA, ROVNÍKOVÁ GUINEA Letecká společnost používala malá, stará soukromá letadla. přesně ty letouny, které se Jackovi zjevovaly ve zlých snech o jeho mrtvé rodině. / Let nebyl snadný. Letadlo se soustavně vyhýbalo bouřím, jejichž shluky mračen se pohybovaly v barevném spektru od šlehačkově bílé až po temně fialovou. Neustále se blýskalo a turbulence byly silné. / Předchozí část cesty byla jako sen. Let z New Yorku do Paříže byl hla…

Více
  • 13. 5. 2023

PONDĚLÍ, 18. ŘÍJNA, 18:15 / CURT seděl za volantem svého pickupu a Steve ho z donucení provázel. Odbočili z Ocean Parkway na Oceanview Avenue a hledali Oceanview Lane. „Proboha!“ poznamenal Steve, když si prohlížel okolí. „Celý život jsem žil v Brooklynu a tohle jsem nikdy neviděl. Vypadá to tu jako někde v Karolíně.“ / „Člověk by myslel, že už to konečně někdo zbourá a postaví tu věžáky,“ souhlasil Curt. „Dívej se, jestli neuvidíš Oceanview Lane. / Musí …

Více
  • 13. 5. 2023

6.45 / Bylo jasné ráno bez mráčku, takové, kdy je vzduch svěží a má téměř lahodnou chuť Obrysy i těch nejvzdálenějších hor byly jasně viditelné. Obvykle suchou zem pokrývala chladivá rosa, která zářilajako tisíce diamantů. / Beau stál a kochal se tím pohledem. Měl pocit, že něco podobného vidí poprvé v životě. Nechtěl věřit, že škála barev, kterými hrály hory v dálce, může být skutečná. Divil se, že si toho nikdy nevšiml. / Měl na sobě volnou košili a dží…

Více
  • 13. 5. 2023

Pondělí, později dopoledne / MALÝ budík na Marshině pracovním stole oznámil konec padesátiminutového sezení s Jasperem Lewisem, problematickým a zlostným patnáctiletým chlapcem, kterému již na bradě začínaly rašit první vousy. / Hrbil se na židli přímo proti Marshe a tvářil se znuděně. Jeho problém byl, že se skutečně řítil po hlavě do nesnází. / „Ještě jsme nehovořili o tvém pobytu v nemocnici,“ řekla Marsha. Na klíně držela rozevřené desky s chlapcovými…

Více
  • 13. 5. 2023

Říká se, že v naší době výrobních linek a masové produkce už není místo pro osobité řemeslníky, umělce pracující se dřevem nebo kovem, kteří v minulosti vyrobili takové množství vynikajících věcí. Jako většina tvrzení však ani toto není pravdivé. Řemeslníků je v naší době méně, ale určitě nevyhynuli. Stává se, že musí občas změnit povolání, ale svým způsobem stále prosperují. Dají se nalézt i na ostrově Manhattanu, jestli víte, jak je hledat. Jej…

Více
  • 13. 5. 2023

Je až neuvěřitelné, že jsem toho zapomněl tolik a tak rychle. Moje tělo mi sloužilo čtyřicet let; myslel jsem si, že je znám. A teď se vytrácí jako sen. / Ruce, nohy, kde vás mám? Co jste vlastně pro mě udělaly, když jsem vás měl? Vysílám signály, snažím se rozkazovat údům tak, jak se na to nejasně pamatuji. Neděje se nic. Je to jako křičet do vzduchoprázdna. / Křičet. Ano, zkouším to. Možná že oni mě slyší, já sám sebe ne. Mne oblévá takové ticho, že …

Více
  • 13. 5. 2023

Major letectva Strickland, letištní důstojník kontrarozvědky, cítil rozmrzelost nad celým světem. Už pošesté četl policejní zprávu na svém stole a uvažoval, co by měl kvůli ní udělat. Situace byla nesmírně choulostivá a akce se už déle nedala odkládat. / Přešel k hustě zamřížovanému oknu a civěl ven do noci. Byl to hnusný den a rychle se zhoršoval. V poledne zahalila letiště slabá mlha, která se v posledních pár hodinách změnila na jemné mrholení. I…

Více
  • 13. 5. 2023

Vyžaduje to už pouhá slušnost, že varuji předem, pane předsedo, značná část mé svědecké výpovědi bude nanejvýš nechutná, obsahuje totiž aspekty lidské přirozenosti, o nichž se na veřejnosti hovoří velmi zřídka a rozhodně už ne před výborem Senátu. Avšak obávám se, že se s nimi musíme vyrovnat. Jsou na světě případy, kdy musíme strhnout pláštík pokrytectví, a tenhle je jedním z nich. / Vy a já, pánové, jsme výsledkem dlouhého vývojového řetězce masož…

Více
  • 13. 5. 2023

7. Třetí renesance / Nepříčetné blábolení utichlo. Křehké tělo padlo zpátky na pohovku a vrásčitá tvář se znovu stala nehybnou maskou. / „Všichni jsou takhle šílení?“ zeptal se Peyton nakonec. / „Ale on není šílený.“ / „Jak to myslíš? Samozřejmě že je!“ / „Je už v transu mnoho let. Představte si, že byste odjel do vzdálené země, úplně změnil svůj způsob života a zapomněl na všechno, co jste kdy věděl o svém předchozím životě. Nakonec byste si na něj nevzpomínal…

Více
  • 13. 5. 2023

Henry Cooper byl na Měsíci už skoro dva týdny – než zjistil, že něco nehraje. Nejprve měl jenom těžko definovatelné podezření, druh předtuchy, které novinář z vědecké rubriky nebere příliš vážně. Koneckonců sem přišel na přímou žádost Organizace Spojených národů pro kosmický výzkum. Lidi z UNSRO vždycky měli pro novináře pochopení, zejména před projednáváním rozpočtu, když přelidněný svět křičel po dalších dálnicích a školách a podmořských …

Více
  • 13. 5. 2023

Dodnes mám rozpis na první den práce v Sheppertonu toho mrazivého 29. prosince 1965. Ze sentimentálních důvodů – a protože je zcela jistě zajímavý i pro nevědomé obyvatele toho předpeklí zvaného kdysi (jednou z hollywoodských dračic) „neceluloidový svět“ – bych ho tady rád přetiskl. Existuje jen málo způsobů, jimiž by bylo možné tak dobře vystihnout tu spoustu práce za scénou, kterou stál každý záběr. / PRVNÍ NATÁČECÍ DEN / HAWK FILMS LTD – DOPLNĚNÝ RO…

Více
  • 13. 5. 2023