„Myslím,“ prohodil Jerry Garfield a vypnul motory, „že tady náš výlet končí.“ / Trysky vespod utichly s jemným povzdechem a průzkumné vznášedlo Toulavý křáp, zbavené vzduchového polštáře, se sneslo na rozeklaná skaliska Hesperské náhorní plošiny. / Dál to už nešlo, ani trysky, ani pásy S-5 – jak zněl oficiální název Toulavého křápu – nedokázaly vyšplhat na příkrý svah, který ležel před nimi. Jižní pól Venuše byl odsud vzdálený jenom na padesát kilometr…

Více
  • 13. 5. 2023

Kapitán Bert Darryl se těšil na klidnou plavbu. Jestli existuje na světě nějaká spravedlnost, určitě by si ji zasloužil. Posledně to byla podivná záležitost s policií u ostrova Mackay, předposledně skála u ostrova Lizard, která nebyla zakreslená v mapách, a ještě předtím příhoda s mladým bláznem, který bez váhání vystřelil z harpuny na pětimetrového žraloka. Ten ho potom vláčel po celém mořském dně. / Podle vzhledu svých klientů usoudil, že jsou to …

Více
  • 13. 5. 2023

Když Nick po setkání s Amandou a srážkou s Gretou vešel do svého bytu, kontrolka na záznamníku blikala. Pytel s trojzubcem odložil do přístěnku a zapnul záznamník. Na malém třípalcovém monitoru se objevila Julianne. Nick se usmál. Julianne vždycky nechávala všechny vzkazy, byť byly sebekratší, na videu. / „Je mi líto, Nicku, ale tví zákazníci z Tampy, kteří si chtěli pronajmout loď na zítřek a neděli, právě volali a zrušili to. Říkali, že slyšeli př…

Více
  • 13. 5. 2023

Už dříve jsem se zmínil o tom, že nikomu se ani na chvíli nepodařilo přetrumfnout Harryho Purvise, vypravěče laureáta od „Bílého jelena“. Nedá se pochybovat o jeho vědeckých znalostech – ale je otázka, kde k nim přišel. A jakým právem hovoří familiárně o tolika členech Královské vědecké? Je nutno připustit, že mnoho lidí mu nevěří ani slovo. Ale řekl bych, že ti podezřívaví jdou trochu daleko, jak jsem nedávno poněkud důrazně naznačil Billu Templ…

Více
  • 13. 5. 2023

There before him, a glittering toy no Star-Child could resist, floated the planet Earth with all its peoples. / He had returned in time. Down there on that crowded globe, the alarms would be flashing across the radar screens, the great tracking telescopes would be searching the skies – and history as men knew it would be drawing to a close. / A thousand miles below, he became aware that a slumbering cargo of death had awoken, and was stirring sluggishl…

Více
  • 13. 5. 2023

Yet on further reflection, after the initial amazement had worn off, it was hard to see how a spreading black stain on the face of Jupiter could represent any kind of danger. It was extraordinary – inexplicable – but not as important as the critical events now only seven hours in the future. A successful burn at perijove was all that mattered; they would have plenty of time to study mysterious black spots on the way home. / And to sleep; Floyd had g…

Více
  • 13. 5. 2023

Now that they had so much unexpected time on their hands, Captain Smith had finally agreed to give Victor Willis the long-delayed interview which was part of his contract. Victor himself had kept putting it off, owing to what Mihailovich persisted in calling his ‚amputation‘. As it would be many months before he could regenerate his public image, he had finally decided to do the interview off-camera; the studio on Earth could fake him in later wi…

Více
  • 13. 5. 2023

Chapter 26: Tsienville / In the 1982 preface to „2010: Odyssey Two“, I explained why I named the Chinese spaceship which landed on Europa after Dr Tsien Hsue-shen, one of the founders of the United States and Chinese rocket programmers. As Iris Chang states in her biography „Thread of the Silkworm“ (Basic Books, 1995) ‚his life is one of the supreme ironies of the Cold War‘. / Born in 1911, Tsien won a scholarship which brought him from China to the Un…

Více
  • 13. 5. 2023

Hours ago, Bowman knew very well, he should have awakened his back-up. But while Whitehead was still alive, he had not the heart to do so; it would have been too final an admission of hopelessness. Now he would delay it no longer, for his own peace of mind as much as for the safety of the ship. He felt a desperate need to hear a human voice again; never before had he realized so dearly that man was a social animal, and could not long survive in i…

Více
  • 13. 5. 2023

Říká se, že v naší době výrobních linek a masové produkce už není místo pro osobité řemeslníky, umělce pracující se dřevem nebo kovem, kteří v minulosti vyrobili takové množství vynikajících věcí. Jako většina tvrzení však ani toto není pravdivé. Řemeslníků je v naší době méně, ale určitě nevyhynuli. Stává se, že musí občas změnit povolání, ale svým způsobem stále prosperují. Dají se nalézt i na ostrově Manhattanu, jestli víte, jak je hledat. Jej…

Více
  • 13. 5. 2023

Přistáli poblíž té starobylé katastrofy a pomalu šli, šetříce dechem, k ohromnému rozlámanému trupu. Pouze malá část lodi se zachránila – nedalo se poznat, zda to byl předek nebo záď – většina byla pravděpodobně zničena explozí. Když se blížili k vraku, v Alvinových myšlenkách začal klíčit jistý předpoklad; rozvíjel se a nabíral síly až se nakonec stal jistotou. / „Hilvare,“ řekl, a po kolikáté se znovu ujistil, že je pro něj těžké současně jít a dý…

Více
  • 13. 5. 2023

Výtah jel trýznivě pomalu. Ohromná kabina měla podlahu asi dvacet metrů čtverečných a strop asi osm až deset metrů nad Richardovou hlavou. Podlaha byla všude rovná, kromě dvou párů rovnoběžných drážek, jeden pár po obou stranách, které vedly od dveří k zadní stěně výtahu. V tomhle lze převážet doopravdy obrovské náklady, pomyslel si Richard, když hleděl do stropu vysoko nad sebou. / Snažil se odhadnout rychlost, jakou výtah klesá, bylo to však nemož…

Více
  • 13. 5. 2023

Příštího rána, když Nicole otevřela oči, stál nad ní Richard a držel dva plné batohy. „Půjdeme na průzkum a budeme hledat oktopavouky,“ řekl vzrušeně, „za černou zástěnu… Připravil jsem jídlo a vodu, aby měli Tammy a Timmy dost na dva dny, a naprogramoval jsem Janu a Eleonoru, aby nás našly, kdyby došlo k něčemu nečekanému.“ / Zatímco snídala, sledovala Nicole pozorně svého muže. Oči měl plné energie a života. To je Richard, jak si ho nejvíc pamatuj…

Více
  • 13. 5. 2023

Za rozbřesku, po dvou dnech od odjezdu, se mongolský posel vrátil. Zdálo se, že o osudu kosmonautů bylo rozhodnuto. / Sable museli probudit šťouchancem. Kolja už byl vzhůru a oči se mu klížily z nevyspání. V zatuchlém přítmí jurty, kde děti zlehka oddechovaly ve svých postýlkách, dostali kosmonauti snídani, kterou tvořil kus nekvašeného chleba a miska horkého čaje. Krásně voněl, zřejmě ho uvařili ze stepních bylin a trav a byl nečekaně osvěžující. / Ko…

Více
  • 13. 5. 2023

V Sálech města Londýna čekala na Siobhan poručík Bisesa Duttová z britské armády. Upíjela kávu a cosi si četla ve svém telefonu. / Jak šla Siobhan místností, zarazil ji podivný stín. Když se podívala z okna, spatřila, že se nad londýnskými střechami zvedá štíhlá konstrukce; jednalo se o kostru takzvané Londýnské klenby, která představovala pokus města zesílit vlastní ochranu před sluneční bouří. Šlo o největší stavební projekt v dlouhých dějinách Lo…

Více
  • 13. 5. 2023