Nevyučujeme dějiny; pouze oživujeme zkušenosti. Sledujeme řetězec následků – stopy zvířete v rodném lese. Pohlédněte za naše slova a spatříte širokou oblast sociálního chování, které se ještě žádný historik nedotkl. / BENEGESSERITSKÁ PANOPLIA PROPHETICUS /   / Scytale prováděl odpolední cvičení. Hvízdal si a pochodoval chodbou vedoucí podél jeho pokojů. Tam a zpět. A stále hvízdal. / Ať si na to zvyknou. / Pohvizdoval si melodii, do které se snažil vtěsnat…

Více
  • 13. 5. 2023

Svah u velkého vodopádu, který vede do údolí Nevia, měří tisíc stop a je víc než strmý; útes byl převislý a bylo třeba dostat se dolů po provaze, pomalu, jako když pavouk snová sítě. Ale radím vám, nedělejte to; působí to závrať a mně to skoro stálo ty vynikající lívance. / Pohled je ohromující. Vodopád je vidět ze strany, voda přepadává do prostoru aniž by máčela útes; padá tak daleko, že se zaclání ještě před tím, než dosáhne paty vodopádu. Když o…

Více
  • 13. 5. 2023

Příští večer, 3. prosince 1970, jsem vystoupil z taxíku jeden blok od Milesova domu; přijel jsem dost brzy, protože jsem si přesně nepamatoval, v kolik hodin jsem tam dorazil poprvé. Když jsem přicházel k domu, byla už tma, ale u chodníku jsem viděl jen jeho auto, takže jsem se vrátil asi sto metrů zpátky na místo, odkud jsem mohl příslušný kus chodníku pozorovat, a čekal jsem. / O dvě cigarety později jsem viděl, jak tam zajelo nějaké další auto, z…

Více
  • 13. 5. 2023

Byli jsme dva a motali se ve Vicksburgu. Texasko-chicagské hranice byly z obou stran zavřené, a navíc po celé délce. Rozhodla jsem se, že to zkusím přes řeku. Samozřejmě, že Vicksburg je pořád ještě Texas, ale pro mě to byl především velký říční přístav vedle Impéria. Místo, s nímž jsem v duchu počítala. Zvláště, když se tady vesele pašuje oběma směry. / Stejně jako dávná antická Galie je i Vicksburg rozdělen do tří částí. Dolní město, přístav hned …

Více
  • 13. 5. 2023

jockaira (nebo žokajra, jak někteří říkali) předala KOLONISTŮM CELÉ MĚSTO. Tato úžasná spolupráce spolu se zjištěním, že takřka každý člen Howardových Rodin touží po pevné půdě pod nohama a svěžím vzduchu v plicích, značně urychlily přesun z lodi na zem. Odhadovalo se, že tento přesun zabere minimálně jeden pozemský rok a že probuzení hibernovaných spáčů bude moci probíhat jen tak rychle, jak se bude dařit umisťovat je na planetě. Ale limitujícím…

Více
  • 13. 5. 2023

„COŽE?“ / „Říká vám to jméno něco?“ / „No samozřejmě, že ano.“ S úžasem pohlédl na Thorbyho. „Není tu žádná podobnost.“ / „Řekl jsem, že je adoptovaný. Plukovník si ho osvojil na Jubbulu.“ / Plukovník Brisby zavřel dveře. Pak promluvil ke Krausovi: „Plukovník Baslim je mrtev. Lépe řečeno, ‚nezvěstný, prohlášen za mrtvého‘. Jsou tomu již dva roky.“ / „Vím o tom. Chlapec žil se mnou. Nejsou-li podrobnosti plukovníkovy smrti známy, mohu je poskytnout.“ / „Byl jste je…

Více
  • 13. 5. 2023

„Nemůžeme ven!“ / Čtyři vozy byly starší a pomalejší, nedělaly ani třista padesát kilometrů v hodině. Dali je dopředu, ať udávají tempo. Kolem půlnoci se jednomu z nich porouchal motor a museli ještě zpomalit. Okolo jedné vysadil úplně; bylo nutno zastavit a rozdělit pasažéry do ostatních vozů, což bylo v mrazu dost riskantní. / MacRae a Marlowe nastoupili zpět do velitelského vozu, který jel jako poslední. Doktor pohlédl na hodinky. „Ještě plánujete z…

Více
  • 13. 5. 2023

Doniger was walking around in his office, mouthing the words to his speech, practicing his hand gestures, his turns. He had a reputation as a compelling, even charismatic speaker, but Kramer knew that it didn’t come naturally. Rather, it was the result of long preparation, the moves, the phrasing, the gestures. Doniger left nothing to chance. / At one time, Kramer had been perplexed by this behavior: his endless, obsessive rehearsal for any public a…

Více
  • 13. 5. 2023

Sto let už se něco podobného očekávalo, a falešných poplachů odeznělo za tu dobu také dost. Když však k té události posléze došlo, bylo přesto celé lidstvo zaskočeno. / Rádiový signál ze směru Alfa Centauri byl tak mohutný, že byl prvně zjištěn jako interference v běžném rozhlasovém vysílání. Nesmírně to překvapilo především všechny radioastronomy, kteří tolik desetiletí pátrali po zprávách cizích inteligencí z kosmu tím spíše, že trojitý systém Alf…

Více
  • 13. 5. 2023

Tenhle příběh by měl vyprávět někdo jiný, kdo rozumí tomu komickému druhu fotbalu, jaký se hraje dole v Jižní Americe. U nás doma v Moscow ve státě Idaho míč popadneme a pak se s ním běží. V té malé, ale bohaté republice – budu jí říkat Perivie – ho kopou sem tam nohama. A to ještě není nic proti tomu, co tam dělají se soudcem. / Hasta la Vista, hlavní město Perivie, je pěkné moderní město nahoře v Andách, skoro dvě míle vysoko nad mořem. Je velice …

Více
  • 13. 5. 2023

Babička soudila, že nápad je to úplně strašný; jenže ona pamatovala ještě doby, kdy existovali lidští sluhové a služky. / „Jestli si myslíš,“ bručela, „že budu v jednom domě s opicí, tak se moc mýlíš.“ / „Nebuď taková staromódní,“ odpověděla jsem. „Koneckonců Dorcas není žádná opice.“ / „A tak co je to vlastně zač, ta Dorcas, nebo to Dorcas?“ Zašustila jsem stránkami katalogu Společnosti pro biologické inženýrství. „Poslechni si to, babi,“ řekla jsem. „Su…

Více
  • 13. 5. 2023

Hory se začaly otřásat hřměním, jaké dovede způsobit jen člověk. Tady se válka sice zdála ještě velmi vzdálená, neboť nad věkovitým Himálajem visel úplněk a váleční běsové zůstávali dosud skryti za okrajem světa, ale nezůstanou tam dlouho. Generalissimus věděl, že i poslední zbytky jeho vzdušných flotil jsou sráženy k zemi, že se kolem jeho pevnosti stahuje smrtící kruh. / Nanejvýš v několika hodinách už zmizí Generalissimus i jeho sny o velké říši …

Více
  • 13. 5. 2023

Když Colin Sherrard otevřel po srážce oči, nemohl si uvědomit, kde je. Vypadalo to, jako by byl vleže připoután v nějakém vozidle, na vršku kulatého kopce, který srázně spadal všemi směry. Jeho povrch byl zprahlý a zčernalý, jako by se jím byl přehnal velký požár. Nad ním byla smolně černá obloha zasypaná hvězdami; jedna z nich visela nízko nad obzorem jako nepatrné zářivé slunce. / Nebo že by to bylo opravdu Slunce? Byl snad tak daleko od Země? Ne …

Více
  • 13. 5. 2023

Pozemšťané, nemějte z nás obavy. Přicházíme v míru – a proč také ne? Jsme totiž vaši vzdálení bratranci, kdysi jsme tady žili společně s vámi. / Až se opět shledáme, od tohoto okamžiku už za pouhých pár hodin, poznáte nás. Přibližujeme se ke Sluneční soustavě téměř stejně rychle jako tahle rádiová relace. Vaše slunce už dominuje obloze před námi. Je to slunce, o které se před deseti miliony let dělili naši předkové s vašimi. Jsme stejní lidé jako vy…

Více
  • 13. 5. 2023

Do Vatikánu nám zbývají tři tisíce světelných let. Kdysi jsem věřil, že Vesmír nemá větší moc než víra, stejně jako jsem věřil, že nebe hlásá slávu díla božího. Teď jsem prohlédl to dílo a má víra je plná pochyb. Hledím na svatý kříž, zavěšený na stěně kabiny nad počítačem šesté generace, a poprvé ve svém životě přemítám, zda to není pouze prázdný symbol. / Ještě jsem o tom nikomu neřekl, ale pravda se utajit nedá. Fakta jsou všem na očích, zaznamen…

Více
  • 13. 5. 2023