Ukázky

Paddyho bar a gril byl na Stemu hned vedle městské divadelní čtvrti. Carella s Fletcherem tam dorazili asi v devět, kdy tam byl poměrně klid. Akce začaly až později. Jak Fletcher vysvětlil, operativní technika osamělců se prý vyznačuje tím, že samotný muž ani samotná dívka nemají dávat touhu po seznámení najevo příliš okázale. Když začnete pronásledovat kořist moc brzo, vypadáte dychtivě. Když ale přijdete…

Vrátili jsme se s Jamiem k mé kanceláři chviličku před půl druhou. Měl jsem hrozitánský hlad, ale nechtělo se mi jít s ním na oběd, a tak jsem o tom pomlčel. Jeho osobní tragédie se zvolna posouvala do skutečného království hrůzy. Byl jsem už úplně otupělý a přál jsem si aspoň na chvíli ho nevidět a jeho syna také ne. Vystoupil jsem z auta a došel k místu, kde on zaparkoval svůj vůz. Okamžitě začal…

Světelný ciferník jeho hodinek ukazoval deset minut po druhé ráno. Déšť pozvolna ustal asi kolem půlnoci. Kdyby ještě pršelo, nešel by nikam. Ti umělci v dešti nevylézají. Nechtějí, aby se jim plechovky se sprejem namočily. Umělci! Spíš mazalové! Stříkají rovnou přes to, co nastříkal ten před nimi. / Čmárají o sto šest, až z čisté bílé zdi zůstanou jen slova a jména zamotaná jako ostnatý drát, ani…

“Říká se tomu akt podmíněné exklaustrace,” řekl Carella. / „To zní neslušně,” řekl Brown. / „Je to povolení opustit na čas diecézi. Kitty prostě chtěla na rok odejít.” / „To ti řekla ta hlavní vrána?” / „Včera v telefonu.” / „To se smí? Prostě říct Koukněte se, já chci jít na rok domů, nashle?” / „Tak snadný to není. Řídí se to složitými církevními pravidly. Podle toho, co mi pověděla Carmelita,…

Když za ní ve tři hodiny odpoledne Matthew přijel, seděla u bazénu. Na sobě zelené jednodílné plavky, ladící s barvou jejích očí, od rezavých vlasů se jí odráželo slunce, na čele měla zelenou pásku a na ňadrech nad okrajem plavek bylo vidět jemnou vrstvičku potu. Zeptala se, jestli si dá limonádu. Nebo snad něco ostřejšího? Ona sama pije gin s tonikem. Připustil, že to zní dobře, a ona zašla do domu namíchat…

Nadešlo pondělní ráno. / To ráno nadejde vždycky. / V pondělí ráno se uvelebíte v židli, rozhlédnete se kolem sebe – a ono to vypadá mizerně. To je součást pondělka, to je jeho bestiální povaha. / Pondělek by měl být novým začátkem, něčím jako první leden, Nový rok. Ale nějak se stalo, že pondělek je vždycky jen pokračováním, známým probuzením do začátku, který je vlastně jen opakováním. / Arthur Brown neměl…

NĚCO JÍ ZAKRÝVALO OČI. / Nemohla je otevřít, protože to, co měla na očích, ať už to bylo cokoliv – kus látky, páska z dutých vláken nebo co –, utáhli příliš těsně. První instinkt jí velel zvednout pravou ruku a strhnout to, ale hned také zjistila, že má ruce spoutané za zády. Další instinkt jí přikazoval křičet, jenže měla v ústech roubík. Uteč, pomyslela si, utíkej! A pokusila se zvednout na nohy, ale…

Ve čtvrtek 21. ZÁŘI ve dvě hodiny ráno kráčela Eileen Burkeová po isolských ulicích v bílém svetru a těsné sukni. / Unavená policistka. / Chodila po isolských ulicích už od tři čtvrtě na dvanáct minulé soboty. Tohle byla její pátá prochozená noc. Měla lodičky s vysokými podpatky, které rozhodně nebyly určeny k pěším výletům. Ve snaze přilákat útočníka, jehož základním motivem pro volbu žen mohl nebo…

  /   / Velkoměsto na těchto stránkách je vymyšlené. / Lidé a místa, to vše je fiktivní. / Pouze popis policejní práce vychází / ze zavedených vyšetřovacích metod. /  

  / TLOUŠTÍK DONNER BYL DONAŠEČ. / Jsou donašeči a donašeči a ve městě neexistuje zákon, který by zakazoval získávat informace, od koho se člověku uráčí. Příznivec parních lázní nenajde lepšího bonzáka než Tlouštíka. / Když Hawes pracoval u 30. pátrací skupiny, měl svou vlastní kliku donašečů. Jeho práskači byli naneštěstí vysoce specializovaní lidé, kteří měli v malíčku jen zločiny a zločince 30.…

Noční můry /   / Chvíle, kdy noc přechází v ráno, tady nastává nepozorovaně. / Oprýskaný ciferník nástěnných hodin ukazuje minutu před půlnocí; pak je půlnoc najednou tady, ručička se viditelně pohne a se škubnutím poskočí do nového dne. Ten sice začal, ale nikdo si toho nevšiml. Zvětralá káva v rozmočených papírových kelímcích chutná stejně, jako chutnala před třiceti vteřinami, psací stroje ťukají v…

Nazítří ráno Masterse vyburcoval zvuk budíčku, který se rozléhal po celé lodi, ale z postele ho nedostal. Slyšel, jak se Le Page na protějším kavalci probouzí. Překulil se na druhou stranu, obličejem ke stěně, a přetáhl si polštář přes hlavu. Le Page se teď už štrachal po kajutě a hledal boty a Masters se v duchu ptal, proč s ním sakra ubytovali takového pitomce, jako je tenhle praporčík. Po ránu by se měl…

Bloomovi trvalo tři hodiny, než sehnal soudní příkaz k uvolnění informací ohledně účtu Tracy Killbourneové. Do banky se dostavil s pevným odhodláním vysvětlit paní Chareové, co si myslí o takových byrokratických pitomostech, jenže se ukázalo, že je to stará, šedovlasá dáma, která mu připomněla jeho tetičku Sáru z Mineoly na Long Islandu, a tak se jí raději omluvil za to, že na ni byl do telefonu hrubý. Z…

MAJITEL CUKRÁRNY MĚL vyzáblý protáhlý obličej a na hrbolatém nose mu seděly brýle. Jejich skla, ve kterých se odrážely sluneční paprsky, vypadala jako dvě jezírka s tekutým zlatém. / Ray se do těch třpytících se jezírek zadíval a jejich hladina se zamihotala a ztratila se mu ze zorného pole. Chytil se mramorového pultu, otevřel ústa a jeho rty se rozvlnily ve snaze najít ta správná slova. / „Práprášek. Dejte –“ / …