Na palouku stál Falwick v plně zbroji, bez přilby. v karmínovém řádovém plášti přehozeném přes ramena. Vedle něj stál s rukama založenýma na prsou starší bradatý trpaslík v liščí šubě. osníří a kápi z ocelových kroužků. Tailles byl bez brnění, měl na sobě jen krátkou prošívanici. a čas od času mával taseným mečem. / Zaklínač se rozhlédl a zastavil koně. Všude kolem nich se leskly kyrysy a ploché kapaliny vojáků s píkami obkličujících palouk. / „K čertu…

Více
  • 13. 5. 2023

Na mostě byla závora. Cestu křížila dlouhá, silná kláda, položená na důkladných, dřevěných kozách. Před ní i za ní stáli halberdýři v pobíjených, kožených krznech a kroužkových kápích. Nad jejich hlavami ochable povlávala purpurová korouhev se znakem stříbrného gryfa. / „Co má tohle znamenat?“ podivil se Tři Kavky, když přijeli blíže. „Přejezd je zakázán?“ / „Glejt máte?“ chtěl vědět nejbližší halberdýr. Ani přitom nevytáhl z úst větvičku, kterou kdoví…

Více
  • 13. 5. 2023

První mrtvolu našel okolo poledne. / Pohled na mrtvé obvykle zaklínače nevzrušoval, na mrtvoly se spíše díval úplně lhostejně. Tentokrát ale lhostejný nebyl. / Chlapci bylo asi patnáct let. Ležel naznak, s široce rozhozenýma nohama, ústa mu ztuhla v grimase hrůzy. I tak Geralt věděl, že chlapec zemřel okamžitě, netrpěl a pravděpodobně ani nevěděl, že umírá. Šíp ho trefil přímo do oka, uvízl v lebce hluboko, v týlní kosti. Šíp byl opeřen pruhovanými, žl…

Více
  • 13. 5. 2023

Marigold opatrně sešel po schůdcích krčmy, v ruce dva pěnou přetékající korbele. S tichými nadávkami se protáhl skupinou kolem se hemžících zvědavých děcek. Prošel dvorkem, vyhýbaje se kravincům. / Kolem venku postaveného stolu, u něhož rozmlouval zaklínač se starostou, se už shromáždilo několik vesničanů. Básník postavil korbele a usedl. Okamžitě zjistil, že během jeho krátké nepřítomnosti rozhovor nepostoupil ani o píď. / ”Jsem zaklínač, pane starost…

Více
  • 13. 5. 2023

Analíza byla stejně jako my všichni dítětem této doby. Její máma, kterou jsem neznal, pocházela z Plocka, odkud utekla přes zelenou hranici do Bundesrepubliky. Byla tehdy právě v nechtěném těhotenství, čekala Analízu. Za nic na světě by nedostala pas ani osvědčení Kurie. Skončila ve Schneidemühlu, dříve Pile. Tady, horečnatě se shánějíc po lékaři – abtreiberovi, se seznámila s jistým německým inženýrem. Ruck – zuck se zamilovali, vzali se a rozho…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Elame blath, Feamnewedd / Dearme aen a’cáelme tedd / Eigean evehenn deireádh / Que’n esse, va en esseáth / Feamnewedd, elame blath! /   / Kvítek / ukolébavka a oblíbené rozpočitadlo elfských děti /   / Vskutku, pravím vám, nyní nadchází věk meče a sekyry, věk vlčí. /  Nadchází čas Bílé Zimy a Bílého Světla, čas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh – Čas Konce. Svět zahyne v mrazu a neobrodí se, než východem nového slunce. Znovuzrodí se ze Starší Krve – Hen Ich…

Více
  • 13. 5. 2023

  / V poledne vyzvrátila vše, co předtím snědla. Pak omdlela. Když přišla k sobě, odplazila se do stínu nedalekého balvanu, tam se svinula do klubíčka a stiskla si rukama bolavé břicho. / Před západem slunce už zase kráčela dále. Trhaně jako loutka. Častokrát padala, vstávala a šla. / Šla. Musela jít. /  

Více
  • 13. 5. 2023

  / „Co je s ním?“ / „Lehký otřes mozku,“ prohlásil Regis, vstal a zavřel brašnu. „Lebku má celou. Už přišel k vědomí. Vzpomíná si, jak se jmenuje, pamatuje, co se stalo. To je dobré znamení. Reakce paní Milwy byla naštěstí unáhlená.“ / Zaklínač pohlédl na lučištnici sedící opodál pod menhirem a dívající se do dáli. / „Ona není žádná cukrová panenka, kterou něco takového vyvede z míry,“ podotkl. „Soudím, že za její reakci může spíš ta tvoje rulíková sam…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Klepáč páchl jako kůň – a na tom končila veškerá podobnost. Geralt viděl kdysi v Mahakamu trpaslické dostihy na horských kozorožcích. Považoval to za zcela extrémní sport. Ale teprve teď, na hřbetě uhánějícího rýbrcoula, se přesvědčil, co je skutečná krajnost. / Aby nespadl a nesrazil si vaz, křečovitě zatínal prsty do hrubé čupřiny a svíral stehny kosmaté boky svého nosiče. Klepáč smrděl potem, močí a samohonkou. Hnal se jako šílenec. Země hř…

Více
  • 13. 5. 2023

  / Pátý, poslední díl ságy o zaklínači Geraltovi, /  krásné čarodějce Yennefer a dítěti překvapení Ciri. / Jaký osud čeká zaklínače? / Bude mu dáno konečně se setkat / se svou celoživotní láskou? / Splní se zlověstná věštba / anebo svět elfů, lidí a trpaslíků / zachvácený vražednou válkou přetrvá? /   /   /   / We are such stuff / Are dreams are made on, and our little life / Is rounded with a sleep /   / WILLIAM SHAKESPEARE /   /   / A tak jeli a jeli, až přijeli k …

Více
  • 13. 5. 2023

Na mrtvolu narazili náhle a nečekaně, znenadání na ně pohlédla prázdnými očními důlky nad keři jalovce. Ze suchého stromu, s nímž, jak se zdálo, tvořila nedílný celek. Na první pohled to tak přesně vypadalo – jako by člověk a strom zemřeli spolu. Současně. Jako kdyby spolu srostli v okamžiku smrti. Jason Rivet sebou škubl. / Samozřejmě, opravil se v duchu, to společné umírání, to nemohla být pravda. Strom byl vybělený, téměř bez jakéhokoli větvoví, …

Více
  • 13. 5. 2023

X. / Geralt uskočil před novým, tentokrát oranžovým plamenným kopím, jež po něm čarodějka vrhla. Byla znatelně zesláblá; ohnivá kopí byla slabá a pomalá, stačil se jim bez potíží vyhýbat. / „Yennefer!“ zvolal. „Uklidni se! Poslouchej konečně, co ti chci říct. Nedokážeš…“ / Nedomluvil. Z čarodějčiny dlaně vystřelil tenký rozvětvený blesk. Blýskavice ho dostihla, dotkla se ho na mnoha místech a důkladně ho omotala. Mokrý oděv zasyčel a zakouřilo se z něho…

Více
  • 13. 5. 2023

V. / „Yennefer.“ / Otočila se jakoby zaskočena, přestože zaklínač nepochyboval o tom, že už zdaleka slyšela jeho kroky. Položila na zem dřevěné vědro, vzpřímila se a odhrnula z čela černé vlasy; vysvobozené zpod zlaté síťky, padaly nyní v hustých pramenech na její ramena. / „Geralte?“ / Jako vždy nosila pouze dvě barvy. Své barvy – černou a bílou. Černé vlasy a dlouhé černé řasy, nutící hádat barvu očí, jenž skrývaly. Černá sukně, krátký černý kabátek s bílý…

Více
  • 13. 5. 2023

Jen málokterému autorovi, nepocházejícímu z anglosaské oblasti, se podařil takový úspěch, jako dnes zřejmě (a u nás rozhodně) nejpopulárnějšímu polskému spisovateli Andrzeji Sapkowskému. Osobně se tomu ale příliš nedivím – Sapkowského imaginární svět, svět zaklínače Geralta, trubadúra Marigolda, čarodějek Visenny a Yennefer a princezničky Ciri, je našemu čtenáři zřejmě mnohem bližší než svět artušovských legend a severských ság. Čeští čtenáři svů…

Více
  • 13. 5. 2023

v níž jsou naši hrdinové nadále, slovy proroka Izaiáše, sedentes in tenebris, což v lidské řeči znamená, že pořád sedí v Narrenturmu. Posléze je na Reynevana činěn tvrdý nátlak. Pomocí argumentů a instrumentů. Čert ví, jak by to dopadlo, kdyby se opět nepotvrdila již vzpomenutá pravda o spolužácích ze studií. / Za dva týdny, které choroba vymazala z Reynevanova životopisu, se ve Věži mnoho nezměnilo. Ovšem, ještě více se ochladilo, ale po Dušičkách …

Více
  • 13. 5. 2023